Oznámení Archeologického ústavu AV ČR
Záchranný archeologický výzkum provádí v objektu budoucí Knihovny Václava Havla na pražských Hradčanech Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Terénní práce, které nyní končí, vystřídá vyhodnocení nálezových situací. Ve spolupráci s restaurátory a stavebními historiky by měla začít příprava detailního aktualizovaného stavebně historického průzkumu domu. Záchranný archeologický výzkum navázal na zjišťovací výzkum z roku 2011 a je financován majitelem objektu. Dosavadní výsledky nasvědčují tomu, že v bezprostřední blízkosti Pražského hradu lze kdekoliv očekávat nálezy nemalé historické hodnoty.
Zkoumaný objekt se nachází v Loretánské čp. 108. V první etapě se pozornost archeologického výzkumu soustředila na prostor nádvoří domu (cca 26 m2), které bylo prozkoumáno zhruba ze tří čtvrtin. Převážná většina objevených nálezových situací pocházela z období po výstavbě domu, tj. z konce 16. století a pozdější doby. Nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším nálezem z prostoru nádvoří byl objev liniového objektu o šířce 6–7 m a hloubce cca 4 m probíhající přibližně ze severovýchodního rohu nádvoří do jihozápadního. Objekt je antropogenního původu, vyhloubený do rostlého terénu. Součástí výplně objektu byly mimo jiné i splavené vrstvy raně středověkého hřbitovního horizontu s četnými nálezy lidských kostí v sekundární poloze, provázené raně středověkou keramikou 11.–12. století a mincí Vratislava II. raženou v období 1086–1092. Lze jej předběžně interpretovat jako příkop, který byl používán od pokročilého raného až vrcholného středověku až do raného novověku (2. polovina 13.–1 . polovina 16. století).
Význam objevu liniového objektu spočívá především v rozsahu jeho zachování a skutečnosti, že se jedná o první zjištění tohoto druhu v prostoru Hradčan. Správná interpretace objektu přinese důležité informace pro historické poznání této oblasti. S vědomím důležitosti tohoto objevu došlo na základě doporučení archeologické obce a ve spolupráci se zástupci investora k úpravě původního stavebního projektu tak, aby část liniového objektu včetně jeho neporušeného zásypu zůstala zachována a zakonzervována v podobě revizních bloků. V úzké součinnosti s projektanty a statiky byl potvrzen rozsah sanace spodní stavby obnažené při realizaci záchranného archeologického průzkumu v místech, kde je třeba prioritně zabezpečit vlastní památkově chráněný objekt.
Druhým objektem zájmu záchranného archeologického výzkumu byly klenební zásypy v podlaží domu. V první fázi výzkumu proběhly na vybraných místech sondáže do klenebních zásypů a ve fázi druhé byly dokumentovány renesanční valené klenby a odhalené stavební konstrukce.
Vzhledem k významné poloze zkoumané plochy v rámci historického jádra Hradčan byl od samého začátku záchranného archeologického výzkumu kladen důraz na maximální možnou míru dokumentace nálezových situací a na interdisciplinární spolupráci. Postupně byly odebrány vzorky na pylovou a makrozbytkovou analýzu, mikromorfologii, magnetickou susceptibilitu, analýzu malt a byl zadán geologický posudek.
