Student World

tisková zpráva Západočeské univerzity v Plzni

I přes válečný stav mezi Irákem a takzvaným Islámským státem strávili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni pět týdnů v iráckém Kurdistánu, aby pokračovali v projektu zaměřeném na výzkum středověkých měst v oblasti Adiabene v okolí kurdské metropole Arbíl. Česká mise odborníků se zde věnovala průzkumu a dokumentaci archeologického dědictví.

„Situace v Kurdistánu je nyní opět stabilní a umožňuje nám pokračovat v práci podle našeho programu,“ uvedl vedoucí mise Karel Nováček z katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU. „Letní ofenziva islámských radikálů sice pohřbila naše naděje, že bychom mohli podrobit průzkumu lokality v západní části naší zájmové oblasti, ale na ostatním území ovládaném pešmergy a kurdskou regionální vládou jsou podmínky paradoxně ještě lepší než dříve, zejména co se týče administrativních požadavků. Naši kurdští kolegové velmi pozitivně přijímají fakt, že jsme práce nepřerušili, jak to učinila většina ostatních zahraničních expedic. V současné době jsme jedinou zahraniční misí působící v Kurdistánu – vloni jich tu v tuto dobu bylo kolem třiceti,“ dodal Nováček.

Archeologové se soustředili na průzkum třech zaniklých lokalit, které sehrávaly v raně islámském období, tedy přibližně v 7. až 10. století po Kristu, roli regionálních center. Důležité poznatky přinesl zejména podrobný průzkum neznámého rozsáhlého města nedaleko Machmúru, 60 kilometrů jihozápadně od Arbílu. „V tuto chvíli je ještě brzy na celkové zhodnocení historického významu tohoto centra. Mezi nejcennější nálezy, které se nám v této lokalitě podařilo v minulých týdnech učinit, patří bezesporu nález zaniklé stavby, jejíž půdorys odpovídá raně křesťanskému kostelu. Doklad křesťanské komunity v sídlištním areálu, ve kterém současně stály i rezidence islámské elity, dokresluje obraz nábožensky tolerantního osídlení v prvních stoletích po vzniku islámu,“ přibližuje význam nálezu Karel Nováček. Kromě tohoto výjimečného města archeologové prozkoumali zaniklé centrum Hazza nedaleko Arbílu. Tento průzkum je společnou aktivitou českého týmu a projektu Harvardovy univerzity, v němž Nováček rovněž působí. Město Hazza plnilo v raném středověku roli alternativního střediska celé provincie, která se po dlouhou dobu nazývala právě podle něj, nikoli podle Arbílu. Pozůstatky města byly z velké části rozorány a leží na rozlehlé ploše na dohled od dnešního hlavního města Kurdistánu.

Vedle terénního průzkumu se čeští archeologové věnují i podrobnému výzkumu nalezených předmětů. „Ve spolupráci s Ústavem geologických věd Masarykovy univerzity jsme rozvinuli zatím první systematický výzkum chemického a mineralogického složení středověké keramiky na území severního Iráku. Cílem je objasnit podíl místního a dováženého hrnčířského zboží a odpovědět na otázku, do jaké míry byla města v námi zkoumaném regionu propojena hospodářskými a obchodními vazbami, a to jak mezi sebou navzájem, tak s městy v jiných částech chálífátu,“ vysvětlil vedoucí mise.

autor