Slunce má hmotnost asi 1 000 Jupiterů, a to patří spíše k menším hvězdám. Červení trpaslíci dosahují hmotnosti 100 až zhruba 400 Jupiterů. A pak zde jsou hnědí trpaslíci. Mezi hvězdy nepatří a planety je do družstva také moc nechtějí. Hmotnost hnědého trpaslíka se obvykle pohybuje v desítkách hmotnosti Jupiteru, což nestačí na zažehnutí termonukleární reakce lehkého vodíku (v jádře probíhají reakce deuteria).
Hnědí trpaslíci mají mnohdy velmi blízko k obřím plynným planetám, a to zejména ve složení atmosféry. Nová pozorování infračerveného dalekohledu Spitzer naznačují, že také v atmosférách hnědých trpaslíků budou patrně obří mraky a bouře. Aren Heinze z Stony Brook University představil výsledky pozorování 44 hnědých trpaslíků, u nichž Spitzer nalezl změny v jasnosti.
Předešlé výzkumy podobné změny v jasnosti očekávaly u maximálně desetiny hnědých trpaslíků, ale podle nové studie to může být až polovina. Za změnami jsou podle astronomů obří bouře a mraky tvořené patrně roztaveným železem. Není však zřejmé, zda tyto atmosférické útvary vznikají a zase rychle zanikají, nebo zda se v atmosféře trpaslíka drží měsíce, roky nebo celá desetiletí, jak tomu je u slavné rudé skvrny v atmosféře Jupiteru.
Nová studie také prokázala, že hnědí trpaslíci se okolo své osy otáčejí jen velmi pomalu. Výzkum atmosfér hnědých trpaslíků je díky jejich podobnosti s obřími planetami klíčem k pochopení dějů v atmosférách největších exoplanet.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
