Zkoumáme planety mimo Sluneční soustavu, ale stále máme velké mezery v našich představách o vzniku vlastního planetárního systému. Paradoxně nám však může výzkum exoplanet napomoci vyřešit některé otázky, které se týkají naší vlastní existence. Astronom českého původu David Nesvorný ze Southwest Research Institute nyní přichází s odvážnou teorií, podle které měla Sluneční soustavy kdysi pět obřích planet.
Dosavadní výzkumy naznačují, že stovky milionů let po vzniku Sluneční soustavy bylo u nás doma docela divoko. Obří planety (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun) se přesouvaly do vnitřní části planetárního systému a vzdálenosti mezi nimi byly výrazně menší. Důsledkem migrace Jupiteru bylo vymrštění většího počtu těles směrem k vnitřním planetám ale také ven směrem do dnešního Kuiperova pásu.
Je však pravdou, že o dění krátce po vzniku Sluneční soustavy příliš mnoho nevíme. Nesvorný a jeho kolegové provedli řadu simulací, které mají vyvracet obecně přijímanou teorii. Předpokládalo se, že Jupiter by díky své migraci pořádně rozházel dráhy Merkuru, Venuše, Země a Marsu. Záchrannou brzdou mělo být působení dalších vzdálenějších planet. Podle nových simulací by ovšem platnost tohoto scénáře znamenala vyhození Uranu či Neptunu z planetárního systému. Nesvorný tuto záhadu vyřešil přidáním další obří planety a simulace najednou seděla. Planeta mohla mít hmotnost srovnatelnou s Uranem či Neptunem a několik set milionů let po vzniku Sluneční soustavy byla vymrštěna ven.
Pravděpodobnost, že okolo Slunce kdysi obíhala ještě jedna obří planeta, není úplně malá. Podobné gravitační hrátky, při kterých je jedna či více planet vymrštěna ven, se obecně očekávají a i některé objevy existenci takovýchto bludných planet přímo naznačují (viz článek na Exoplanety.cz).
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
