tisková zpráva Nemocnice na Homolce
Světově jedinečnou operaci pacienta s těžce nemocným srdcem provedli lékaři Nemocnice na Homolce, když novým způsobem provedli plastiku levé srdeční komory postižené po infarktu velkou výdutí. Jednalo se o takzvaný hybridní výkon, tedy o operaci, na níž se podílí současně více medicínských odborností, v tomto případě kardiolog a kardiochirurg. Nový zákrok byl zatím na světě proveden pětkrát, z toho čtyřikrát na Homolce. Jeho unikátnost spočívá v tom, že využívá jak možnosti kardiochirurgické operace, tak katetrizačního kardiologického zákroku, prováděného přes cévy pod rentgenovou kontrolou.
„Takováto léčba se týká pacientů po prodělaném infarktu myokardu, kteří trpí dysfunkcí levé srdeční komory v důsledku vývoje aneurysmatu, čili velké výdutě na této části srdečního svalu. Pacientům by bez léčby hrozilo zhoršování srdečního selhání i řada dalších, život přímo ohrožujících zdravotních rizik,“ říká primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce profesor MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC, který unikátní zákroky spolu s primářem Kardiochirurgického oddělení MUDr. Ivo Skalským provedl. Studie, v jejímž rámci hybridní operace probíhají, se pokouší prokázat, že nový způsob léčby, kdy lékaři pracují pokud možno minimálně invazivně, navíc na tepajícím srdci bez mimotělního oběhu, je pro pacienty mnohem méně zatěžující, než klasická operace na otevřeném hrudníku. Zároveň existuje předpoklad, že takováto plastika, neboli remodelační operace postižené levé komory srdeční, která usiluje o co největší možné navrácení srdeční funkce, následně zlepší prognózu nemocných a prodlouží jejich přežívání.
Jako první na světě absolvoval nový hybridní zákrok na konci loňského roku 75letý pan Jiří Vaněk z Prahy. Sedm let po srdečním infarktu byl kardiology na Homolce pravidelně sledován, ischemická choroba srdeční však u něj pokračovala, docházelo k postupnému zvětšování dutiny levé komory srdeční a současně se zhoršovala její přečerpávací funkce. Při posledním vyšetření již lékaři konstatovali, že srdce pacienta kvůli velké výduti na levé srdeční síni pracuje natolik špatně, že je přímo ohrožen na životě. Pan Vaněk nabídku zákroku přijal a jak konstatuje, je za ni vděčný: „ Jsem zvyklý sportovat a pracovat na chalupě. Teď, několik měsíců po zákroku, se mi především mnohem lépe chodí, srdíčko začalo lépe pracovat.“
Skupinou pacientů, pro něž je operační remodelace určena, jsou lidé, kteří prodělali rozsáhlý infarkt myokardu, či opakované infarkty a nebyli z různých důvodů včas léčeni angioplastikou. Infarkt tak u nich postihl velkou část srdečního svalu, a tím vytvořil prostor pro rozvoj jeho výrazné dysfunkce neboli srdeční nedostatečnosti. „Jizva, kterou infarkt na srdci v těchto případech zanechal, vytváří podmínky, aby se stavba srdeční stěny změnila. Zbylou svalovou tkání prorůstají vazivová vlákna a mění se struktura srdeční stěny. Vzniklá výduť není schopna aktivně přečerpávat krev, levá komora se dynamicky rozšiřuje, až se její velká část mění v nefunkční vak. Samozřejmě tedy ztrácí velkou část své funkce a srdce nepracuje, jak má,“ vysvětluje profesor Neužil.
Pacienti se srdeční nedostatečností jsou nevýkonní, zadýchávají se, leckdy nezvládají ani běžné denní činnosti. Postižení srdečního svalu výdutí s sebou nese mnoho rizik od srdečního selhání, přes tromboembolické komplikace (riziko mozkové mrtvice) až po vznik život ohrožujících srdečních arytmií. Současná běžná medicínská terapie využívá především medikamentózní léčbu, která do jisté míry umí změny v postiženém srdečním svalu zpomalit. V určitém malém procentu případů se přistupuje ke klasické otevřené kardiochirurgické remodelaci levé komory, to ale může být pro těžce nemocné kardiaky nesmírně zatěžující výkon. Mnohdy je jediným zbývajícím krokem v léčbě postupně selhávajícího srdce jeho transplantace, které se pacienti ovšem nemusí dožít.
Minimálně invazivní hybridní operace kardiochirurgů a kardiologů proto může pro mnohé pacienty znamenat velkou naději. Výkon spočívá ve zmenšení levé srdeční komory, je v tomto případě kombinací miniinvazivního chirurgického zákroku a katetrizačního výkonu. Kardiochirurg používá tzv. torakoskopický přístup s využitím optiky, kterou si uvolní přístup na boční stěnu levé komory srdeční, kterou propíchne speciálně upravenou jehlou, pod rentgenovou kontrolou prochází dutinou levé srdeční komory a dostane se jehlou přes komorovou přepážku do dutiny pravé komory. Z druhé strany postupuje kardiolog, jenž opět pod kontrolou rentgenu zavádí přes krční žílu drátěnou smyčku, kterou směřuje na komorovou přepážku. Cílem kardiologa je pevně uchytit zející konec punkční jehly, respektive ultratenký drátěný vodič, který kardiochirurg vnitřním otvorem jehly zavede do centra drátěné kličky. Tak se tedy oba lékaři – operatéři setkají. Drátěný vodič, který tedy prochází otvory v hrudníku, volnou stěnou levé komory, dutinou levé komory přes komorovou přepážku do dutiny pravé komory a jeho druhý konec vystupuje ven z těla pacienta cestou krční žíly slouží jako vodič pro zavedení svorek, jimiž stáhnou srdeční výduť z obou stran (ze strany komorové přepážky a ze strany volné stěny levé komory). Po konečném zavedení dvou až tří těchto svorek (uvedený postup lze opakovat pro zavedení až tří svorek) se tak významně zmenší objem původně abnormálně zvětšené levé srdeční komory. Díky tomu se výrazně zlepší schopnost srdečního svalu se stahovat a srdce může lépe pracovat. Pacient by po určité době měl cítit zlepšenou fyzickou výkonnost a odstranění výše popsaných projevů vleklého srdečního selhání.
Nemocnice Na Homolce se na léčbu nemocí srdce a cév specializuje. Ve zdejším Kardiocentru se léčí pacienti z celé České republiky s nemocemi jako jsou hypertenze, srdeční arytmie, ischemická choroba srdeční, zúžení a uzávěry srdečních tepen (infarkt myokardu), vady srdečních chlopní a další. K dispozici jsou jim 24 hodin denně odborné týmy kardiologů, kardiochirurgů, cévních chirurgů a dalších oborů. Jedním z pracovišť Kardiocentra je i Centrum pro léčbu srdečního selhání, kde bylo v loňském roce v péči okolo 1 tisíce pacientů se selháváním srdce.
