***tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR
Šlo o neočekávaný výbuch známé symbiotické (interagující s další hvězdou) proměnné hvězdy V407 Cygni, objevené už v roce 1936, který se projevil intenzivním gama zářením v pásmu nad 100 MeV. Objev takto silného gama záření u objektu typu nova byl pro vědce velkým překvapením, neboť až do této doby se domnívali, že při explozi novy nebo novám podobných objektů se může objevit gama záření s energií maximálně 1 MeV.
„To byla skutečná bomba,“ řekl o zjištěném záření gama Pavel Koubský z Astronomického ústavu Akademie věd. „Až dosud bylo známo, že gama záření přichází ze supernov, aktivních galaktických jader, pulsarů a kvasarů. Od března tohoto roku ale víme, že zdrojem gama záření mohou být i novy a jim podobné objekty. Je to výzva pro astrofyziky, aby vysvětlili, proč i novy mohou být zdrojem velmi energetického záření v oboru gama.“
Novu objevili v první polovině března 2010 japonští astronomové-amatéři K. Nishiyama, F.Kabashima, T. Kojima, K. Sakaniwa a A. Tago v souhvězdí Labutě. Když teleskop LAT na palubě družice Fermi zjistil, že se vzplanutí V407 Cyg projevilo i silným zářením gama, astronomové si ihned uvědomili závažnost objevu. Teddy Cheung z oddělení pro výzkum vesmíru Výzkumné laboratoře Amerického námořnictva zorganizoval celosvětovou kampaň na pozorováni V407 Cygni, do něhož byla zapojena družice Swift, radioteleskopy v Německu, ve Spojených státech a ve Francii a samozřejmě i pozemní optické dalekohledy vybavené fotometry a spektrografy.
Do pozorování se zapojilo také stelární oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Pomocí dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově pořídili čeští vědci Pavel Koubský, Miroslav Šlechta, Viktor Votruba a Jan Sloup na konci března první spektrum V407 Cyg a poté pokračovali ve sledování objektu. Výsledky práce celého mezinárodního týmu byly zveřejněny v polovině srpna v prestižním americkém časopise Science [Science 329, No. 5993, pp. 817 821(2010)].
