tisková zpráva Nemocnice Na Homolce
V řadě případů nestačí konzervativní terapie a lékaři musí přistoupit k operaci. Cévní chirurgové v Nemocnici Na Homolce uplatňují ve stále větší míře co nejméně invazivní operační zákroky. Na počátku tohoto roku například využili novou metodu laparoskopické operace. Jako první v České republice provedli přemostění, neboli bypass z břišní tepny na obě tepny stehenní, za pomoci 3D technologie Aesculap Einstein Vision od společnosti B. Braun. Jedná se o klasický laparoskopický postup, jehož jedinečnost spočívá v obohacení o 3D zobrazení. Cévní chirurgové a celý jejich tým používají při výkonu speciální brýle a sledují 3D obrazovku, na níž je promítáno operační pole. To jim umožňuje jeho reálné prostorové vnímání.
„Před tímto ojedinělým výkonem jsme již v minulém roce s pomocí zmíněné technologie provedli několik bypassů na břišních, pánevních a stehenních tepnách,“ říká MUDr. Libor Dvořáček, vedoucí lékař oddělení A cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce. Využití 3D technologie dovoluje zkrátit dobu operace a snížit počet komplikací během výkonu i po něm. Díky ní se zlepšuje orientace chirurgů a přesnost provedení v tak citlivém místě, jako je oblast největší tepny v těle. Tím jednoznačně klesá riziko spojené s možností poranění.
Nejsou to jen bypassy, které již lékaři v řadě případů nemusí provádět z velkých otevřených řezů. Minimálně invazivní postupy uplatňují leckdy i v případě jiných náhrad tepen v oblasti břicha, stejně jako při operacích žil dolních končetin či při výkonech na hrudních a břišních vegetativních nervech, pomáhajících zlepšení prokrvení končetin. Cévní chirurgové využívají postupy laparoskopické (operuje se v břišní dutině za pomoci přístrojů zavedených do břicha malými rankami), torakoskopické (tatáž metoda, operace ale probíhá v dutině hrudní), nebo roboticky asistované (robot je využíván k vedení nástrojů jak v břišní tak v hrudní dutině). Miniinvazivní operační výkony významně snižují pooperační obtíže a umožňují pacientům časnější návrat k běžnému životu. Důležitý je i příznivý kosmetický efekt, který takové zákroky přinášejí.
V pražské Nemocnici Na Homolce provedli od roku 2003 do dnešních dnů cévní chirurgové na 570 miniinvazivních endoskopických operací. Z toho 300 pacientů bylo operováno roboticky, 100 laparoskopicky. „Miniinvazivní výkony jsou svými vysokými nároky na preciznost a detail provedení v chirurgii řazeny mezi výkony nejvyššího stupně obtížnosti. Vyžadují zkušenost jak ve všeobecné, cévní, tak i miniinvazivní endoskopické chirurgii. Naše pracoviště pod vedením primáře Doc. MUDr. Petra Štádlera, PhD. v současnosti patří v tomto oboru mezi ta nejvýznamnější na světě a jeho zaměstnanci předávají své zkušenosti a inovované postupy kolegům z mnoha jiných zemí,“ doplňuje doktor Dvořáček.
Nejčastějšími potížemi, které přivedou pacienty leckdy až na chirurgický sál k cévním chirurgům, jsou bolesti končetin při chůzi nebo různé defekty, vznikající na končetinách u kotníků a na prstech. Pokud tyto zdravotní problémy nejsou řešeny, mohou vést až k amputaci končetiny i k přímému ohrožení života. Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je jedním z typických klinických projevů aterosklerózy tepen, její výskyt v populaci je vysoký: u dospělých osob dosahuje 10 – 30 %. U mužů počty tohoto onemocnění stoupají po 50. roce věku. U žen se ICHDK projevuje zhruba o deset let později, s výjimkou diabetiček, kde se rozdíly mezi pohlavími stírají. U nemocných s cukrovkou 2. typu je tato nemoc 10krát častější než u běžné populace.
Další skupinou pacientů na cévní chirurgii jsou lidé se zvětšující se výdutí břišní aorty. Jde o rozšíření břišní tepny, které může hrozit prasknutím a nezastavitelným krvácením. Výduť dlouho narůstá bez příznaků. Někteří štíhlejší pacienti ji objeví jako pulzující bouli v břiše. Mezi prvními potížemi se pak objeví bolest způsobená tlakem výdutě na okolní tkáně, šířící se v břiše, zádech nebo na hrudníku. Bolest bývá tlaková, tupá a stálá. Tato bolest může být příznakem hrozícího prasknutí. Pokud výduť praskne nečekaně, rychlé krvácení často pacienta usmrtí. Asi polovina pacientů zemře dříve, než se dostane do nemocnice. Aneuryzma malé velikosti není příliš nebezpečné, nemusí se tedy ihned operovat. Tyto pacienty lékaři pravidelně sledují a operace je naplánována v okamžiku, kdy výduť dosáhne rozměrů, při kterých riziko prasknutí již přesáhne bezpečnou hranici. Výduť břišní aorty se vyskytuje asi u 3 % lidí v populaci, výskyt ve věkové skupině nad 60 let je 5 – 7 %. Přibližně jeden člověk z 200 ve věku nad 50 let může zemřít na prasklou výduť. Průměrně je každý rok diagnostikováno šest nových výdutí na 100 tisíc obyvatel, u mužů se objeví téměř dvakrát častěji než u žen.
Mezi pacienty cévních chirurgů Nemocnice Na Homolce patří především lidé nad 60 let, častěji muži. „Ve většině případů jde o kuřáky, kteří mají další onemocnění jako je vysoký krevní tlak, cukrovka, ischemická choroba srdeční, případně kteří dříve prodělali infarkt nebo výkon na tepnách srdce,“ upřesňuje doktor Dvořáček. U žen se na cévních onemocněních spolupodílí zejména kouření, cukrovka a nadváha.
