tisková zpráva společnosti Servodata
Chytré hodinky jsou aktuálním hitem na trhu spotřební elektroniky a jejich výrobci se předhánějí v tom, jaké nové a stále lepší modely nám představí. Stanou se ale smysluplným doplňkem manažerské výbavy, nebo budou pouze demonstrovat manažerskou pozici majitele?
Trh mobilních telefonů a tabletů se zdá být plně saturovaným, takže se další pozornost výrobců spotřební elektroniky soustředí na takzvanou nositelnou elektroniku (wearables), tedy různé fitness náramky, sledující sportovní aktivity či jen denní režim svého uživatele, a relativně nově i na chytré hodinky, tedy hodinky spolupracující s mobilním telefonem.
Přestože se údaje o prodeji chytrých hodinek z různých zdrojů liší, nepochybně se jedná o tržní segment s vysokým potenciálem růstu. V aktuální zprávě GfK analytici uvádějí, že se v roce 2014 po celém světě prodalo 13,5 milionu zařízení pro sledování fyzické aktivity a zdravotního stavu a 4,1 milionu chytrých hodinek. Pro letošní rok GfK predikuje bezmála trojnásobný růst trhu nositelné elektroniky, konkrétně na 51,2 milionu prodaných kusů. Podíl prodaných kusů obou typů zařízení se má během letošního roku vyrovnat, což může znamenat až šestinásobný růst prodejů chytrých hodinek.
Současným lídrem trhu chytrých hodinek je jihokorejský Samsung, který dle údajů Smartwatch Group v uplynulém roce prodal 1,2 milionu svých hodinek. Letos do prodejů těchto zařízení bezpochyby výrazně promluví i Apple, který začne během krátké doby dodávat na trh své Apple Watch.
Sběrači dat
Výhodou chytrých hodinek a nositelné elektroniky obecně je jejich neustálé propojení s uživatelem, jelikož je nosíme i ve chvíli, kdy u sebe právě nemáme telefon. Díky bohaté senzorové výbavě dokážou tato zařízení sbírat velké množství dat o uživateli či prostředí, ve kterém se právě nachází, která lze následně, prostřednictvím internetového připojení mobilního telefonu, odesílat ke zpracování.
Chytré hodinky se proto stávají nedílnou součástí internetu věcí, generující velké množství dat, vhodných k důkladnému zpracování. První oblastí podnikových řešení, která se na rychlý nástup chytrých hodinek musí připravit, je tedy logicky obor Big Data. Do běžné výbavy chytrých hodinek dnes patří například mikrofon, akcelerometr, gyroskop, barometr či senzor tepu. Dále může přibýt třeba i sledování polohy, teploty, kalorického příjmu či krevního tlaku uživatele. Nabízí se tedy praktické využití dat získaných z hodinek především ve zdravotnictví či farmaceutickém průmyslu (pro sledování zdravotního stavu pacienta v reálném čase), zájem ale jistě projeví i automobilový průmysl (ovládání určitých funkcí svých vozů ohlásily již například automobilky BMW a Hyundai), reklamní byznys, maloobchod nebo firmy působící v cestovním ruchu.
„Firmy, jejichž obchodní model je založen na sběru dat, ještě nikdy v minulosti neměly příležitost dostat se k tak vydatnému zdroji dat od obrovského množství lidí, který navíc není přerušen ani v okamžiku, kdy uživatelé odloží svůj telefon nebo vypnou počítač,“ říká Vladimír Michálek, Business Unit Director ve společnosti Servodata. „To vyvolává jak obrovské příležitosti pro smysluplné zpracování získaných dat, tak nebývalé bezpečnostní riziko z jejich zneužití. Majitelé chytrých hodinek by si proto měli velmi dobře uvědomit, jaká data o nich jejich módní doplněk sbírá a kam je odesílá. Možná nebude trvat dlouho, než budou odhaleny první případy skrytého odposlouchávání či sledování lidí prostřednictvím jejich hodinek.“
Nový trh pro aplikace
I takzvané chytré hodinky jsou samozřejmě jen tak „chytré“, jako aplikace, které v nich budeme používat. Nové aplikace pro chytré hodinky přibývají každým dnem, v drtivé většině jsou ovšem zaměřeny na běžné koncové uživatele. Podobně jako v případě aplikací pro smartphony a tablety se ovšem i u zde otevírají obrovské možnosti jejich využití v podnikové sféře.
Díky aplikacím pro chytré hodinky mohou firmy zkvalitnit a rozšířit služby poskytované svým zákazníkům. Jednu ze zajímavých ukázek představují například aerolinky KLM, které prostřednictvím aplikace pro chytré hodinky poskytují cestujícím na letišti Schiphol v Amsterdamu informace o jejich letu, včetně například i čísla brány nebo sedadla v letadle. Při odbavení naskenuje letištní personál palubní vstupenku přímo z chytrých hodinek.
S patřičnými aplikacemi ovšem najdou chytré hodinky svoje uplatnění i přímo v podnikové infrastruktuře IT. Mohou například poskytovat informace z ERP, BI či jiných podnikových systémů v reálném čase nebo upozorňovat své nositele na důležité informace, překročení sledovaných ukazatelů, neoprávněný vstup do střeženého prostoru a tak dále. Další možností využití chytrých hodinek může být například i identifikace uživatele během přihlašování k informačním systémům. Již dnes přitom existují třeba i aplikace na ovládání prezentací pohybem ruky s nasazenými chytrými hodinkami a jistě budou přibývat i další možnosti, jak například propojit tato zařízení s různými systémy. Samozřejmě, že podobné funkce zvládnou i mobilní telefony, ovšem v případě chytrých hodinek hovoříme o lehkém, malém přístroji, který máme neustále na ruce.
„Chytré hodinky jsou dalším zařízením, pro které stojí za to vyvíjet podnikové aplikace poskytující důležité informace nebo sloužící jako okno do firemních informačních systémů,“ dodává Michálek. „O velkém zájmu o podnikové mobilní aplikace svědčí i výsledky soutěže IT projekt roku 2014, ve kterém jsme uspěli s řešením na uzavírání smluv prostřednictvím tabletů pro společnost BOHEMIA ENERGY entity.“
Při využívání chytrých hodinek v podnikovém prostředí je třeba stanovit jasná pravidla pro zpracování dat, která nositelná elektronika generuje. Jedině tak budou zaměstnanci chytré hodinky vnímat jako užitečnou pracovní pomůcku a nikoli jako nástroj Velkého bratra.
