tisková zpráva společnosti Cisco
Během příštích deseti let dojde k masivnímu rozšíření IT světa, tak jak ho dnes známe. S nástupem Internetu věcí bude docházet k propojování IT firem s firmami z oblasti spotřební elektroniky, ale i dalších oborů. V následujícím období tak budeme svědky změn na trhu, bude docházet k vzájemným akvizicím, investicím nebo dohodám o užší spolupráci mezi firmami z oboru IT a mimo něj. Výsledky studie Cisco Technology Radar ukazují, že nedávno ohlášená spolupráce Cisco a Toshiba je jen jednou z vlaštovek ohlašujících nástup Internet Of Everything, éry, kdy svět informačních technologií bude vypadat úplně jinak než dnes.
Již od roku 2011 publikuje společnost Cisco svou předpověď hlavních technologických trendů pro následující období. Ve studii Cisco Technology Radar se spojují názory více než osmdesáti předních odborníků a inženýrů jak ze společnosti Cisco, tak mimo ni. Společně se zkušenostmi získanými během 30 let působení na trhu může Cisco velmi dobře odhadovat, jak se bude měnit svět informačních technologií v následujícím roce, ale i v delším časovém horizontu.
„V posledních měsících jsme svědky velmi razantní proměny světa IT,“ říká Ivo Němeček, generální ředitel Cisco ČR a pokračuje: „Nástup internetu věcí a Internet of Everything přináší na IT prostředí zcela nové nároky a to se tomu musí přizpůsobit. Dobrým příkladem je například zjednodušování síťové infrastruktury směrem k softwarově definovaným sítím, které bude příští rok rozhodně jedním z nejviditelnějších trendů.“
Nejdůležitější trendy pro rok 2015
Nástroje pro vzdálenou spolupráci a komunikaci v reálném čase se přesunou do cloudu
Nároky na bezpečnost internetu věcí dále porostou
Fog Computing přesune data blíže k uživateli
Poroste význam analýzy dat v reálném čase
Analýza chování uživatelů napomůže odhadu jejich potřeb
Zjednodušení síťové infrastruktury
Jak se změní svět IT
Od mobility a videa se bude svět IT posouvat stále více ke cloudovým technologiím a programovatelným či dynamickým sítím. Stále více zařízení bude připojeno k internetu a stále více služeb či technologií bude k dispozici prostřednictvím internetového prohlížeče z cloudu. To s sebou přinese vyšší nároky na bezpečnost, ale také na dostupnost a rychlost doručení.
Nástroje pro vzdálenou spolupráci a komunikaci v reálném čase se přesunou do cloudu
Technologie WebRTC umožňující audio a video komunikaci v reálném čase v prostředí internetového prohlížeče se přesune i do firemního segmentu. To společně s posilujícím trendem BYOD bude znamenat komoditizaci řešení pro týmovou spolupráci na dálku.
Podle údajů amerického úřadu pro statistiky práce (US Bureau of Labor Statistics) bude téměř polovina amerických firem umožňovat nové formy komunikace v rámci týmu, včetně sociálních sítí a spolupráce na dálku. Videokonference, instant messaging, blogy a další komunikační nástroje se stanou ve firmách standardem. WebRTC umožní zbourat bariéry a umožní začlenění do týmu i těm, kterým v tom dosud bránil nějaký handicap či jiné překážky. Díky nových technologiím získají zaměstnanci mnohem větší flexibilitu a budou moci pracovat kdykoli a odkudkoli. To dovolí mnohem lépe vyvážit svůj osobní a pracovní život. Nástroje pro vzdálenou spolupráci v týmu tak například usnadní návrat ženám po mateřské dovolené, stejně jako třeba lidem s tělesným postižením, kteří z různých důvodů nemohou docházet do kanceláře. Stejně tak ale umožní všem zaměstnancům rozložit si práci tak, aby jim zbýval čas na koníčky a rodinu.
Nároky na bezpečnost internetu věcí dále porostou
Rostoucí počet zařízení připojených k internetu bude znamenat i změnu nároků na bezpečnost. Hranice IT bude postupně smazána. Bude potřeba vyvinout zcela nové bezpečnostní standardy, které zajistí bezpečné připojení zařízení, se kterými se dosud svět IT nesetkával. Může jít například o nositelnou elektroniku, ale i chytré elektroměry či senzory, ať již v domácnostech, tak ve městech či průmyslu.
Hranice počítačových sítí se s nástupem internetu věcí smazávají. K internetu už nejsou připojeny jen počítače či notebooky, ale i nositelná elektronika, senzory a další zařízení. To ale znamená zároveň nárůst počtu potenciálních slabých míst, protože jejich výrobci nemají dosud s kybernetickou bezpečností téměř žádné zkušenosti. Bude tak nutné připravit zcela nové standardy a změnit pohled na tuto problematiku.
Například chytré elektroměry mohou pomoci dodavatelům elektřiny přizpůsobit rozvodnou síť aktuálním potřebám odběratelů. Zároveň je ale třeba zajistit, aby data odesílaná takovým elektroměrem byla pro další zpracování anonymizována a nemohlo dojít k jejich zneužití.
Dalším příkladem jsou třeba výrobní stroje v průmyslu, které mají ma rozdíl od spotřební elektroniky delší životní cyklus a možnosti pro upgrade jejich IT částí jsou jen velmi omezené. Přesto bude potřeba zajistit, aby byly během svého dlouhého životního cyklu ochráněny před případnými kybernetickými útoky, a zároveň mohly firmy využívat informací z jejich senzorů pro optimalizaci výroby.
Fog Computing přesune data blíže k uživateli
Senzory připojené k internetu budou zasílat data do cloudu a zároveň je z něj přijímat. Jak jejich počet poroste, může docházet ke zpožděním při přenosu dat. Fenomén Fog Computingu umožní přenést data blíže k místu, kde jsou potřeba. To sníží nároky na kapacitu sítí, jejíž další navyšování by již nemělo smysl.
Mezi cloudem a zařízeními tak vznikne prostor pro datová úložiště a IT infrastrukturu, která budou shromažďovat data blíže uživateli. Nástup cloudových technologií a internetu věcí přinese výrazné zvýšení provozu v datových sítích. Aby nedocházelo k přetěžování některých přenosných tras, umožní Fog Computing vložit inteligenci na rozhraní mezi IT infrastrukturou či třeba senzory a cloudem. Například přepínač doplněný o aplikaci analyzující spotřebu energie u odběratele může automaticky, aniž by data procházela internetem až do cloudu, přepínat mezi jednotlivými zdroji energie podle aktuální spotřeby a dostupnosti. Může tak například místo centrálního přívodu přepnout na energii dodávanou fotovoltaickými panely a tím pomůže snižovat náklady na energie.
Poroste význam analýzy dat v reálném čase
Možnost analýzy dat v reálném čase se stane jednou z nejdůležitějších vlastností nové generace IT infrastruktury. Analytické nástroje integrované do síťových zařízení umožní zaznamenávat dění v síti, monitorovat její výkon a detektovat případné anomálie. To umožní mnohem efektivnější ochranu proti případným útokům, ale také optimalizaci sítě v reálném čase. Analytické nástroje založené na velkých datech a jejich real-time analýze pak otevírají prostor rozvoji aplikací pro business intelligence, řízení dopravy či přenosových sítí.
V roce 2050 překročí populace Země hranici 9 miliard lidí. Jen pro pokrytí z toho plynoucí poptávky bude nutné zvýšit produkci potravin o 70 procent. Právě analýza dat v reálném čase může významně přispět ke zvýšení produktivity a zmenšení ztrát. Přesnější předpověď počasí s využitím analýzy dat v reálném čase pomůže například stanovit ideální čas sklizně či hnojení, stejně jako přesněji odhadovat úrodu.
Analýza chování uživatelů napomůže odhadu jejich potřeb
Zejména v oblasti dopravy a prodeje bude znamenat revoluci schopnost odhadovat přání či záměry uživatelů na základě jejich dosavadního chování a umístění. Tzv. Context-Aware Computing pomůže IT infrastruktuře připravit ta data, která budou v krátké době potřeba.
Podle odhadu expertů je téměř třetina veškerého provozu ve městech způsobena řidiči hledajícími místo k parkování. Pokud budou mít řidiči ve svých chytrých telefonech aplikaci, která jim umožní najít nejbližší aktuálně volné parkovací místo, může doprava ve městech poklesnout až o 40 procent a ruku v ruce s tím klesnou i emise oxidu uhličitého.
Stejně tak například data ze senzorů monitorujících okolní prostředí mohou pomoci dodavatelům energií lépe odhadovat nároky na rozvodnou síť. Chytré termostaty tak například nejenže zapnou či vypnou vytápění, ale zároveň mohou informovat dodavatele o klesající teplotě v nějaké oblasti a tedy o pravděpodobném zvýšení nároků na dodávku elektřiny či plynu pro vytápění.
Zjednodušení síťové infrastruktury
V roce 2018 bude k internetu připojeno více než 20 miliard zařízení. To si vyžádá zjednodušení síťové infrastruktury a vývoj autonomních sítí, které se budou schopny přizpůsobovat momentálním potřebám uživatelů, aplikací, ale třeba i senzorů. Vývoj aplikací a sítí bude tak do budoucna mnohem úžeji propojen, tak jak ukazuje trend DevOps.
Dosavadní architektura sítí neodpovídá požadavkům, které na ně bude klást nástupu internetu věcí a Internet of Everything. Propojení lidí, procesů, dat i zařízení do sítě přinese zcela nový typ požadavků na síťovou infrastrukturu a otevře prostor pro zcela nové aplikace. Bez zjednodušení by byla stávající infrastruktura velmi zranitelná. Východiskem jsou softwarově definované sítě (SDN), které umějí automaticky přizpůsobit architekturu sítě momentálním potřebám uživatelů nebo aplikací. Takovéto autonomní sítě a prvky zjednoduší celou architekturu, a zároveň sníží nároky na čas administrátorů, protože se budou schopné automaticky konfigurovat, spravovat a v případě potřeby i opravit.
