Kosmický dalekohled Kepler se do vesmíru vydal v březnu 2009. Na heliocentrické oběžné dráze kolem Slunce pozoruje téměř nepřetržitě na 156 000 vybraných hvězd. Cílový region se nachází mezi hvězdami letního trojúhelníku z větší části v souhvězdí Labutě a je možné ho vidět na letní obloze i z našich zeměpisných šířek.
Kepler se snaží planety u cizích hvězd ulovit pomoci tranzitní fotometrie. Pokud exoplaneta přechází z našeho pohledu před svou hvězdou, dochází k periodickým poklesům jasnosti hvězdy. Tyto poklesy jsou v řádu desetin až tisícin procenta, avšak Kepler je dokáže zaznamenat. Tranzitní fotometrii bylo do dnešních dní objeveno více než 80 ze 460 známých exoplanet.
Současné zveřejněné údaje pochází z první fáze vědeckého pozorování dalekohledu, která začala 13. května 2009 a skončila po 33,5 dnech 15. června 2009. Výsledky jsou tedy představeny přesně rok po ukončení této první oficiální fáze. Kepler by měl provádět vědecká pozorování nejméně do konce roku 2012.
Z výsledků vyplývá, že dalekohled zaznamenal u 850 hvězd pokles jasnosti, který mohl značit přítomnost exoplanety. Po důkladné analýze bylo vyloučeno 150 tranzitních událostí jako pravděpodobné falešné poplachy. Ve výsledku tak zůstalo 706 kandidátů na exoplanety, z nichž 306 je prezentováno nyní, zbytek bude představen v příštím roce.
Až 350 skutečných planet
Velká část ze 706 kandidátů jsou však také falešnými poplachy. Vědci musí provést další analýzy a pozorování velkými pozemskými dalekohledy, aby mohli objevy exoplanet potvrdit. Podle velmi hrubého odhadu, který se bude s dalšími „balíky dat“ zpřesňovat, by mohlo být mezi 306 kandidáty asi 50% skutečných exoplanet. V řeči absolutních čísel tedy máme v současné várce asi 150 exoplanet, čekající trpělivě na své potvrzení. Když k tomu připočteme druhou várku, která bude odtajněna příští rok, objevil Kepler možná až 350 exoplanet.
Pro srovnání uveďme, že za 15 let se astronomům podařilo objevit 460 exoplanet! Kepler tedy za pouhých 33,5 dne objevil podle velmi hrubých odhadů stejné množství exoplanet, jako bylo objeveno v letech 1995 až 2008.
Kolegové Jupiteru, Neptunu i super-Země
Největší část exoplanetárních kandidátů tvoří ledoví obři jako je Neptun nebo Uran. V seznamu však najdeme i možné super-Země, tedy exoplanety s kamenným povrchem, které jsou jen nepatrně větší než naše Země. V přehledu 306 kandidátů jsou desítky exoplanet o poloměru přibližně 1,5 až 2,3 Zemí.
Multiplanetární systémy
Ve zvláštním odborném článku se NASA věnuje 5 hvězdám, u nichž byli odhaleni dva a více kandidáti. Tyto hvězdy mají větší prioritu, neboť reálná existence exoplanetárních kandidátů je zde větší.
Kdy bude druhá Země?
Je velmi nepravděpodobné, že by se na některé z objevených exoplanet nacházel život. Na objev „druhé Země“ si musíme ještě počkat. K objevení exoplanety, která obíhá okolo svého slunce v obyvatelné zóně, potřebujeme data z podstatně delšího časového úseku než je 33 dní.
NASA čelí kritice
Někteří vědci ještě před zveřejněním dat NASA ostře kritizovali. Nelíbí se jím, že tým okolo dalekohledu Kepler drží data pod pokličkou celý rok a nechce se o ně podělit s odbornou veřejností. Tento postup je přitom kompromisem, na kterém se dohodla třináctičlenná komise NASA v dubnu letošního roku. Na stole tehdy byl i radikální návrh, zveřejnit data až po skončení mise v roce 2013 nebo v okamžiku, kdy bude existence objevených exoplanet potvrzena.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
