Planetární systém u hvězdy Gliese 581 patří k těm nejslavnějším. Zejména proto, že Gliese 581 c se pohybuje blízko a Gliese 581 d částečně v obyvatelné oblasti. Američtí astronomové se pak nemohou vzdát přesvědčení, že okolo červeného trpaslíka Gliese 581 obíhá ještě exoplaneta s označením „g“, která se nachází v obyvatelné oblasti přímo. Její existence je ovšem více než zpochybněna.
Nechme na okamžik Gliese 581 spát a podívejme se domů do naší Sluneční soustavy. Někteří vědci se domnívají, že život mohl být v rámci naší Sluneční soustavy kdysi roznášen. Ne snad přepravní službou ale při kosmických kolizích. Stačí šikovně nasměrovaný dopad menšího kosmického vetřelce a z planety je vystřelen meteoroid i se zárodkem života, který následně doputuje na jinou planetou.
Na Zemi skutečně nacházíme meteority pocházející z Marsu či Měsíce. Zda ale mohly meteority přenášet život mezi planetami, či zda dokonce pozemský život vznikl na Marsu, je pouhou spekulací.
Jay Melosh a Laci Brock se domnívají, že v případě systému Gliese 581 není nutné uvažovat ani v teoretické rovině. Vědci simulovali dopad meteoroidů a následné opuštění 10 000 částic z Gliese 581 d a podle jejich závěrů je velmi nepravděpodobné, že by některá z částic dopadla na jinou z planet v systému. Některé z částic se vrátily zpět na povrch mateřské planety, jiné nabraly směr mezihvězdný prostor a daly „vale“ planetárnímu systému Gliese 581.
Důvodem je fakt, že planety jsou u Gliese 581 velmi blízko od mateřské hvězdy a mají tak příliš velkou orbitální rychlost. Podobné výsledky bychom tam mohli dostat také u jiných super-Zemí, které obíhají okolo červených trpaslíků v obyvatelných oblastech.
Je ovšem otázkou, zda je přenos zárodků života mezi planetami možný (či dokonce běžný) a zda vůbec může vzniknout na planetě u červeného trpaslíka. Mnoho indicií totiž zatím ukazuje, že super-Země u červených trpaslíků nebudou zrovna favority na existenci života.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
