***tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 4/2011
Na tomto záběru byla zachycena pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m, který se nachází na observatoři La Silla v Chile.
NGC 3621 je spirální galaxie, která se nachází asi 22 milionů světelných let od nás směrem do souhvězdí Hydry. Je poměrně jasná, a proto je možné ji pozorovat již středně velkými dalekohledy. Snímek byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m, který se nachází na observatoři La Silla v Chile. Surová data k tomuto obrázku si z archivu ESO vybral ke zpracování také Joe DePasquale v rámci soutěže ‚Hidden Treasures‘ [1]. Jeho práce se umístila celkově na pátém místě.
Galaxie NGC 3621 má tvar lívance, což mimo jiné naznačuje, že se dosud nesetkala tváří v tvář s jinou galaxií. To by totiž vedlo ke vzájemné kolizi, narušení tenkého disku a vytvoření malé centrální skupiny hvězd ve středu, označované jako výduť. Většina astronomů zastává názor, že galaxie rostou díky slévání s dalšími podobnými hvězdnými ostrovy v průběhu procesu nazývaného hierarchické formování. V průběhu života galaxií tento proces vede ke vzniku mohutných výdutí ve středu spirálních galaxií. Současné výzkumy však naznačují, že galaxie bez výduti, nebo chcete-li diskové galaxie jako NGC 3621, jsou ve skutečnosti ve vesmíru poměrně běžné.
Tato konkrétní galaxie je pro astronomy velmi zajímavá, a to především díky své relativní blízkosti. Díky tomu je možné u ní pozorovat celou řadu astronomických objektů, včetně hvězdných porodnic, prachových oblaků, a také pulsujících proměnných hvězd cefeid, které astronomové používají jako vesmírné milníky při určování vzdálenosti [2]. Koncem 90. let 20. století patřila NGC 3621 společně s dalšími sedmnácti galaxiemi do skupiny objektů vybraných pro jeden z klíčových projektů Hubbleova kosmického dalekohledu: sledování cefeid a určení rychlosti rozpínání vesmíru s dosud nevídanou přesností. Jen v této galaxii bylo v rámci uvedeného projektu nalezeno 69 cefeid.
K vytvoření uvedeného obrázku bylo použito mnoho jednotlivých černobílých snímků pořízených celkem přes čtveřici různých filtrů (modrý, žluto-zelený, červený a H-alfa filtr vymezující vyzařování vodíku). Celková doba expozice v jednotlivých filtrech byla 30, 40, 40 a 40 minut.
Poznámky
[1] Astrofotografická soutěž ‚Hidden Treasures 2010′ dala amatérským astronomům možnost prohledat ohromné archivy ESO, a to ve snaze nalézt v nich dobře ukryté skvosty, které potřebují jen trochu vyleštit. Účastníci zaslali do soutěže na 100 prací a nejlepší autoři byli odměněni atraktivními cenami včetně kompletně hrazené návštěvy na observatoři Cerro Paranal v Chile s technologicky nejvyspělejším dalekohledem světa VLT, kterou získal absolutní vítěz. Deset vítězných autorů zaslalo do soutěže celkem dvacet nejlépe hodnocených fotografií v soutěži.
[2] Proměnné hvězdy cefeidy jsou až 30 000krát jasnější než Slunce, a jejich jasnost se pravidelně mění během dnů, týdnů až měsíců. Perioda změn má přímý vztah k absolutní jasnosti hvězdy. Známe-li absolutní jasnost hvězdy a změříme-li její zdánlivou jasnost na obloze, je možné velmi jednoduše spočítat vzdálenost hvězdy od Země. Cefeidy jsou tedy velmi významné při určování vzdáleností ve vesmíru.
Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí
