Dokáže chování elektrorozvodné sítě popsat lépe matematika, nebo fyzika?
Elektrorozvodné sítě jsou samozřejmě kritickou infrastrukturou a jejich možné výpadky budí velkou pozornost, ať už k nim dojde v důsledku přírodních událostí, softwarovému útoku nebo destrukci fyzické infrastruktury ze strany teroristů. Klíčové je, jak najít místa, jejichž problémy by mohly vyvolat dominový efekt a zasáhnout celou síť. V roce 2003 došlo k něčemu takovému v […]
Sdílet
Elektrorozvodné sítě jsou samozřejmě kritickou infrastrukturou a jejich možné výpadky budí velkou pozornost, ať už k nim dojde v důsledku přírodních událostí, softwarovému útoku nebo destrukci fyzické infrastruktury ze strany teroristů. Klíčové je, jak najít místa, jejichž problémy by mohly vyvolat dominový efekt a zasáhnout celou síť. V roce 2003 došlo k něčemu takovému v Itálii.
Zkoumáním sítí se v posledních letech zabývali především matematikové, kteří zde uplatňovali topologii, teorii grafů, teorii sítí a další matematické disciplíny. Když se na elektrorozvodnou síť pohlíželo jako na čistě abstraktní strukturu, zkoumání vedlo k řadě netriviálních závěrů, které byly hojně citovány – tak se třeba uvádělo, že malé elektrorozvodné stanice mají často větší význam než ty velké, a proto by si v rámci dohledu státu nad kritickou infrastrukturou zasloužily zvýšenou pozornost.
Paul Hines z University of Vermont ale nyní naopak publikoval práci, v niž řadu teoretiků obvinil z toho, že při studiu abstraktních struktur a komplexních systémů často zcela pomíjeli fyzikální zákony, jimiž se řídí elektrický proud. Teoretici prý často vytvářejí modely bez vztahu k realitě. Dle Hinese s realitou mnohem lépe koresponduje „selský rozum“…
Podrobnosti SecurityWorld.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.