Jeden z nejlepších lovců exoplanet – spektrograf HARPS, který je instalován na 3,6 m dalekohledu Evropské jižní observatoře v Chile, vypálil všem rybník. Tým astronomů z USA, Německa a Švýcarska (L. Kaltenegger, S. Udry a F. Pepe) objevil kamennou exoplanetu na okraji obyvatelné oblasti.
Hvězdu HD 85512 (GJ 370, HIP 48331) najdeme v souhvězdí Plachet na jižní obloze ve vzdálenosti zhruba 36 světelných let. Jedná se o oranžového trpaslíka o hmotnosti 0,7 Slunce. Hvězda má povrchovou teplotu 4 700 K a zářivost 0,126 Slunce. HD 85512 se dostala na seznam 10 hvězd, na které se spektrograf HARPS zaměřil od roku 2009 s cílem nalézt exoplanetu o hmotnosti méně než 10 Zemí v obyvatelné oblasti. Výsledky dvouletého snažení byly publikovány dnes (o dalších hvězdách budeme psát později) v odborném tisku.
Hlavním úlovkem je exoplaneta HD 85512 b o hmotnosti jen 3,6 ± 0,5 Zemí. Při pohledu do katalogu více než 570 známých planet mimo Sluneční soustavu bychom zjistili, že HD 85512 b je třetí nejméně hmotnou objevenou exoplanetou, pokud si odmyslíme planety u pulsarů a mikročoček.
Exoplaneta okolo svého slunce obíhá ve vzdálenosti 0,26 AU s periodou 58,4 dní po mírně eliptické dráze (e = 0,11). Oběžná doba i velká poloosa jsou sice menší ve srovnání s Merkurem ve Sluneční soustavě, mateřská hvězda je však podstatně chladnější a vyzařuje méně záření než naše Slunce. Díky tomu se HD 85512 b nachází na vnitřním okraji obyvatelné oblasti. Pod tímto termínem astronomové chápou oblast, ve které by planeta zemského typu měla podmínky na udržení vody v kapalném skupenství. V případě hvězdy HD 85512 se obyvatelná oblast nachází ve vzdálenosti zhruba 0,28 až 0,42 AU.
Je tedy HD 85512 b obyvatelná? To s jistou říci nelze. Parametry obyvatelné oblasti jsou dány pouze na základě znalosti zářivosti mateřské hvězdy. Alfou a omegou tak bude především atmosféra exoplanety, o které zatím nevíme zhola nic. Podle výsledků simulace by HD 85512 b potřebovala atmosféru pokrytou z 50% oblačností, jež by zpět do kosmického prostoru odrážela záření od mateřské hvězdy. Pokud by tento předpoklad byl splněn, odrážela by exoplaneta zpět do vesmíru 48% světla a teplota na jejím povrchu by umožňovala existenci kapalné vody.
Šestnáct let po objevu první planety mimo Sluneční soustavu tak máme v rukou dosud nejnadějnější exoplanetu. Druhou v pořadí je pak Gliese 581 d. Gliese 581 d obíhá pro změnu na vnějším okraji obyvatelné oblasti, má podstatně větší hmotnost (7 Zemí) a byla objevena u mnohem menší hvězdy – červeného trpaslíka o hmotnosti a velikosti třetiny Slunce.
Současný objev dává naději, že i pozemské spektrografy mohou objevit kamennou exoplanetu v obyvatelné oblasti u hvězd nepatrně méně hmotných ve srovnání se Sluncem.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
