***tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 15/2009
Planeta nese označení Gliese 581 e a je pouze dvakrát hmotnější než naše Země. Nová data vedla také k přepočítání dráhy planety Gliese 581 d, objevené již v roce 2007, jež se tak dostala do zóny života, kde na ní mohou existovat kapalné vodní oceány. Jedinečný objev je výsledkem více než čtyř let pozorování s pomocí spektrografu HARPS umístěném na 3,6 metrového dalekohledu ESO na La Silla. Ten je v současnosti nejúspěšnějším lovcem exoplanet s nízkou hmotností.
„Svatým grálem v pátrání po exoplanetách jsou v současnosti kamenné planety zemského typu, nacházející se v zóně života, což je pás možných vzdáleností planety od hvězdy, ve kterém jsou vhodné podmínky pro existenci vody v kapalném stavu,“ říká Michel Mayor z ženevské observatoře, který vedl evropský tým k tomuto zásadnímu objevu. Oběžná doba planety Gliese 581 e je pouhých 3,15 dne a mateřská hvězda, okolo které obíhá, se nachází v souhvězdí Vah ve vzdálenosti 20,5 světelných let. „Hmotnost planety je 1,9 násobek hmotnosti Země a jde tedy o nejméně hmotnou známou exoplanetu. S velkou pravděpodobností je kamenná,“ říká spoluautor objevu Xaver Bonfils z observatoře v Grenoblu.
Gliese 581 e se díky malé vzdálenosti od mateřské hvězdy v zóně života nenachází, nicméně jiná planeta tohoto systém se po upravených výpočtech její oběžné dráhy v zóně života ocitla. Před dvěma lety objevil HARPS dvojici superzemí a spolu s dříve známou planetou velikosti Neptunu má dnes hvězdný systém čtyři členy. Vyjádřeno v násobcích hmotnosti Země mají exoplanety hmotnosti 1,9 (planeta e), 16 (planeta b), 5 (planeta c) a 7 (planeta d). Nejvzdálenější z nich, Gliese 581 d, má oběžnou dobu 66,8 dne. „Na čistě kamennou planetu má pravděpodobně příliš velkou hmotnost, můžeme ale spekulovat o původem ledové planetě, která migrovala blíže ke hvězdě,“ říká člen týmu Stephane Udry. Nová pozorování posunula planetu do zóny života, kde může existovat voda v kapalném stavu. „Déčko by mohlo být pokryto hlubokým oceánem. Jde o prvního vážného kandidáta na vodní svět,“ doplňuje Udry.
Vzdálené planety lze odhalit díky jejich gravitačnímu působení na mateřskou hvězdu, které způsobuje její pohupování rychlostí srovnatelnou s rychlou chůzí, tj. okolo 7 km/h. Planety s nízkou hmotností v zóně života můžeme nejsnáze nalézt okolo málohmotných červených trpaslíkům, kterým je rovněž hvězda Gliese 581. Jde o hvězdy poměrně chladné, a proto se zóna života nachází relativně blízko. V malých vzdálenostech od hvězdy bude gravitační působení planety silnější a houpavý efekt vyšší, pravděpodobnost objevení exoplanety tak u těchto hvězd vzrůstá. I přes tyto skutečnosti je jejich detekce stále výzvou, a proto je třeba přesných přístrojů jako je například HARPS.
„Pokrok, který jsme učinili od objevu první exoplanety u hvězdy 51 Pegasi, je úžasný,“ říká Mayor. „Hmotnost Gliese 581 e je osmdesátkrát menší. To je fantastický vývoj za pouhých 14 let.“ Astronomové si věří, že postoupí ještě dále. „Za současných podmínek můžeme objevit další planety zemského typu, nalézající se v zóně života,“„Lov pokračuje.“ říká Bonfils.
Odkazy
Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí
