tisková zpráva Google/Scio
Cílem je nadchnout žáky pro vědu, poznávání a objevování, a to prostřednictvím představení významných českých vynálezců a jejich zajímavých objevů. Projekt je součástí celoročního programu Google pro vzdělávání v Česku v oblasti podpory vzdělávání ve věděckých a technických oborech včetně matematiky (STEM), které přispívají k rozvoji znalostní ekonomiky.
Projekt “Po stopách vědy” vznikl na základě diskuzí s odborníky, kteří řeší problém zhoršující se gramotnosti mladších žáků v oblasti matematiky a přírodních věd (mezinárodní srovnání). Z Česka přitom pochází celá řada historicky významných osobností i mnoho talentů současné vědy, na čemž projekt staví. Iniciativa má podpořit zájem o STEM obory (vědecké, technické, matematické) a inspirovat novou generaci úspěšných vědců, techniků a vynálezců.
„Se znepokojením sleduji pokles zájmu dětí o technické a přírodovědné předměty i jejich zhoršující se znalosti v matematických disciplínách. Všechny obory lidské činnosti přitom vyžadují logické myšlení – a je to zejména matematika, která nás tomuto myšlení učí. Projekt jdoucí po stopách vědců, vynálezců a objevitelů by mohl nenásilnou formou přivést děti k většímu zájmu o techniku jako takovou, a tím i o matematiku a další STEM obory. Držím palce!“ říká Jiří Drahoš, předseda Akademie věd.
Klíčovou součástí projektu je zapojení české veřejnosti, zejména však dětí, rodičů a učitelů. Ti mohou od dnešního dne na stránkách projektu rozhodnout, o kterých osobnostech a jejich objevech se chtějí dozvědět více prostřednictvím krátkých zfilmovaných příběhů. Kromě méně známých, ale svou prací významných současných osobností české vědy, mohou uživatelé nahlédnout do tzv. Síně slávy. Tam najdou další Čechy a Češky, kteří se zapsali do historie světové vědy a techniky.
„Jsme přesvědčeni, že v Česku máme spoustu talentovaných dětí, které jsou často nedoceněné. Lidský potenciál je přitom tou nejcennější „surovinou,” říká Bohumil Kartous ze Scio a dodává „Z našich aktuálních statistik o výsledcích českého vzdělávání vyplývá, že je tu spousta dětí, které nebaví matematické a přírodovědné předměty. Proto podporujeme každou dobře míněnou snahu to změnit. Vydat se po stopách vědy je určitě dobrá cesta. ”
Veřejnost může v rámci online hlasování na www.postopachvedy.cz až do 2. října vybírat z 10 významných vědců (pozn. seznam níže), vynálezců a matematiků reprezentujících tři poslední století historie lidského bádání a překonávání hranic poznaného. Spolu se tak setkají například Antonín Svoboda, vynálezce prvního českého počítače, Kurt Gödel, jeden z nejvýznamnějších logiků všech dob, nebo Marcela Fejtová, vynálezkyně kyber oka. Poté, co veřejnost rozhodne, bude následovat zfilmování příběhů tří osobností, které budou veřejnosti představeny koncem listopadu.
„Videa mají být především lidskými příběhy těch, které vnímáme jako velké vědecké kapacity. Rádi bychom prostřednictvím těchto zajímavých osobností mladší generaci odhalili kouzlo objevování
a zkoumání. Video materiál, který bude volně dostupný online, mohou využívat rodiče a čeští učitelé matematiky a přírodních věd,” dodává Martina Ondrušová z českého Googlu.
Projekt Po stopách vědy je součástí celoročního programu Google pro vzdělávání v Česku. Společně s partnery jako je Scio se zaměřuje na podporu změn v českém vzdělávání, a to zejména prostřednictvím podpory STEM vzdělávání, rozvoje internetové gramotnosti a vývoje nových technologií i přístupů.
Více informací o projektu se dozvíte na www.postopachvedy.cz.
***
HLASOVÁNÍ: DESET VYBRANÝCH OSOBNOSTÍ
Marcela Fejtová (Vědkyně, která vynalezla kyber oko)
S kolegy sestrojila přístroj, tvz. „kyber oko“, které umožňuje handicapovaným lidem ovládat počítač pomocí pohybu očí, případně hlavy. Snaží se konstruovat přístroje a vytvářet aplikace, které pomáhají lidem. Také se zabývá využitím moderních technologií v medicíně. Za svou práci získala několik významných ocenění.
František Josef Gerstner (Významný matematik, fyzik a inženýr)
Původně matematik a astronom, který se brzy stal jednou z hvězd počátků technického rozvoje
a technického školství u nás. Byl vynikajícím odborníkem v oboru vodního, mostního i železničního stavitelství. V roce 1807 postavil na půdě pražské školy první parní stroj. Navrhl také vybudování českobudějovicko-linecké koněspřežky.
Kurt Gödel (Jeden z největších logiků všech dob)
Soustředil se na logiku a na teorii relativity, ale také na otázky ohledně času. Podařilo se mu dokázat dvě věty o neúplnosti, které znamenaly zásadní zlom v chápaní matematiky. Jeho teorie jsou stejně významné jako ty Einsteinovy, s nímž se dokonce osobně setkal.
Jakub Husník (Fotograf a vynálezce tisku vodoznaků)
Zabýval se světlotiskem, prováděl pokusy za působení světla. Ve Vídni zavedl tisk cenných papírů. Jeho tisky byly tak dokonalé, že nešlo rozpoznat originál od kopie. Na svůj fotolitografický přetiskový papír získal říšskoněmecký patent. V roce 1887 obdržel patent na klihotypii. Vynalezl také metodu tisku vodoznaků.
Oldřich Jirsák (Vynálezce, sestrojil první stroj na výrobu nanovláken)
Spolu se svým týmem jako první na světě sestavil stroj na průmyslovou výrobu nanovláken. Ta jsou tisíckrát tenčí než lidský vlas a používají se ve zdravotnictví i v průmyslu. Je autorem více než padesáti patentů. Vynalezl také technologie objemových textilií. Za vývoj unikátního přístroje získal Cenu invence v rámci soutěže Česká hlava.
Jiří George Klír (Přední americký vědec českého původu a profesor teorie věd)
Je expertem v oblasti systémových věd, proslul svými průkopnickými výzkumy. Dříve se věnoval modelování a simulaci systémů, architektuře počítačů a diskrétní matematice. V současné době se zaměřuje na inteligentní systémy, teorii informací, teorii množin a logiky a na soft computing. Získal řadu ocenění a vyznamenání včetně pěti čestných doktorátů.
Blanka Říhová (Významná česká vědkyně, imunoložka a mikrobioložka)
Své bádání zaměřila na imunologii a výzkum léčiv pro léčení nádorových onemocnění. Kromě toho se věnuje genetice, experimentální onkologii, toxikologii a lékařské biochemii. Za svůj přínos vědě získala mnoho domácích i zahraničních ocenění.
Antonín Svoboda (Vynálezce prvního českého počítače)
Český vynálezce a počítačový vědec. Zkonstruoval první československé počítače SAPO a EPOS 1. Pracoval také na vývoji protiletadlových zaměřovačů. Podle jeho návrhu byl vytvořen mechanický analogový počítač jako součást protiletadlového zaměřovacího systému MARK 56 používaného na amerických válečných lodích.
Olga Taussky-Todd (Česko-americká matematička a profesorka)
Je proslulou matematičkou, stala se průkopnicí v teorii matic a významně tím přispěla k rozvoji tohoto oboru. Zabývala se algebraickou teorií čísel a později začala používat matice k analýze vibrací letadel během 2. světové války. Byla členkou mnoha významných organizací a za svůj přínos získala spoustu ocenění.
Tomáš Tyc (Fyzik, spoluautor návrhu neviditelného pláště)
Zabývá se výzkumem v oblasti optiky, především pak teorií neviditelnosti a dokonalých čoček. Jeho největším úspěchem je podíl na teoretickém návrhu neviditelného pláště. Je profesorem na Masarykově univerzitě v Brně a popularizátorem vědy.
