Kolo je pokládáno za jednu z lidských technologií, která nemá v přírodě žádný předobraz – zřejmě podobně jako třeba nástroje z kovu, nicméně až zase tolik podobných příkladů zřejmě nenajdeme.
Fakt je, že ani u kola to není tak docela pravda, některé bakterie se pohybují na podobném principu pomocí systému rotujících bičíků. Skarab si svoji kuličku nenosí ani nestrká před sebou, ale koulí. Nicméně přece jen neznáme mnohobuněčné organismy, které by namísto nohou používaly kola. Proč tomu tak je? Hraje zde snad roli to, že kolo je de facto „izolované“ od zbytku organismu a byl by problém třeba s jeho výživou?
Problém podrobně analyzuje Richard Dawkins. Jaké další překážky stojí podle vás v cestě vzniku „biologického“ kola? A jaké hypotetické možnosti třeba i z oblasti sci-fi by mohla evoluce zvolit, aby se touto cestou přece jen vydala?
Zdroj: Richard Dawkins: Příběh předka, Academia, Praha 2008
