Sarah Benson-Amramová a její kolegové z Michigan State University zveřejnili v časopisu Animal Behaviour studii o tom, jak jsou hyeny schopné řešit nové úkoly.
Ukázalo se, že mezi zvířaty v divoké přírodě a zajetí je velký rozdíl, ty druhé to zvládaly mnohem lépe. Hlavní úloha spočívala v tom, jak se dostat k masu v kovovém boxu. Rozdíly ukazuje i video. Roli zřejmě hrálo i to, že hyeny byly v zajetí zvyklé na lidský pach a nijak se objektu nebály. Také se mohly nudit, respektive neměly alternativní možnost pátrat po potravě, to je však podle autorů studie méně pravděpodobné vysvětlení.
Zdroj: Phys.org
Video z YouTube
Poznámky:
– Původní zprávu kromě videa provází i záběry hlazené hyeny. Nešlo tedy asi jen o to, že zvířata byla v zajetí, ale i přímo lidmi ochočená a krotká (hyenu si ochočovali už staří Egypťané). Každopádně to ale ukazuje, že v zajetí zvíře nemusí zhloupnout (za smutný doklad tohoto jevu se pokládají husy).
– Z videa to působí, jako by hyeny byly docela malé…? Přitom snad jde o nejznámější hyeny skvrnité (spotted, Crocuta crocuta). Možná je to mládě? (A tady lingvistický oříšek, jak ho nazvat; hyeny mají na evolučním žebříčku blíže ke kočkovitým než psovitým šelmám, ale stejně by se štěně vnucovalo spíše než kotě…?)
