„Ornitologové použili pro své analýzy dva nezávislé zdroje dat: modely potenciálních změn areálů rozšíření ptačích druhů v Evropě, které byly publikovány před rokem v podobě tzv. Klimatického atlasu hnízdního rozšíření ptáků v Evropě, a informace o změnách početnosti běžných ptačích druhů v Evropě, získané v rámci programu Pan-European Common Bird Monitoring Scheme.
Klimatický Atlas obsahuje výsledky modelů, které kombinací poznatků o současném rozšíření ptačích druhů a současných klimatických podmínkách se scénáři změny klimatu odhadují, kde budou pro jednotlivé ptačí druhy v Evropě vhodné klimatické podmínky na konci 21. století. Lze tedy odhadnout, které druhy by měly vlivem změny klimatu své areály rozšiřovat a u kterých druhů se budou rozlohy území, na nichž se vyskytují, zmenšovat. Pokud se změna klimatu projevuje na ptácích již dnes, lze předpokládat, že druhy, u nichž bioklimatické modely predikují rozšiřování areálů, budou přibývat, zatímco druhy, jejichž areály se budou zmenšovat, by měly ubývat. Studie publikovaná v PloS ONE skutečně ukazuje, že početnost druhů, jejichž areály by se měly vlivem změny klimatu zmenšovat, již dnes ubývají, a druhy, jejichž areály se mají rozšiřovat, přibývají,“ praví tisková zpráva ČSO.
10 nejvíce ubývajících druhů:
bekasina otavní (Gallinago gallinago)
linduška luční (Anthus pratensis)
jikavec severní (Fringilla montifringilla)
sýkora lužní (Parus montanus)
čejka chocholatá (Vanellus vanellus)
slavík tmavý (Luscinia luscinia)
budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix)
ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)
bělořit šedý (Oenanthe oenanthe)
strakapoud malý (Dendrocopos minor)
10 nejvíce přibývajících druhů:
pěnice bělohrdlá (Sylvia melanocephala)
pěnice vousatá (Sylvia cantillans)
vlha pestrá (Merops apiaster)
strnad cvrčivý (Emberiza cirlus)
cetie jižní (Cettia cetti)
dudek chocholatý (Upupa epops)
žluva hajní (Oriolus oriolus)
stehlík obecný (Carduelis carduelis)
rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)
hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto)
Poznámka: tento seznam se týká situace v Evropě jako celku, stav a vývoj populací jednotlivých druhů na úrovni jednotlivých zemí nebo regionů může být odlišný a proto nelze tyto seznamy automaticky vztahovat na menší územní celky.