***tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 39/2010
Oblast zrodu nových hvězd známá jako Monoceros R2 je celá doslova vnořena do obřího temného oblaku. Ve viditelném světle je takřka nepozorovatelná, ale v infračerveném záření je nepřehlédnutelná.
Skrytá uvnitř mohutného temného oblaku prachu a molekulárního plynu v souhvězdí Jednorožce (Monoceros, Mon) leží oblast aktivní tvorby hvězd Monoceros R2. Ačkoli se na obloze nachází nedaleko od mnohem známější mlhoviny v Orionu, je ve skutečnosti od Země téměř dvakrát tak daleko, takřka 2 700 světelných let. Ve viditelném světle je záření horkých hmotných hvězd rozptylováno v okrajových částech molekulárního oblaku a vytváří nádhernou kolekci reflexních mlhovin. Většina nově zrozených stálic však zůstává našemu zraku skryta, neboť velké množství prachu v hustém oblaku silně absorbuje jejich ultrafialové záření i viditelné světlo.
Touto oponou dokáže proniknout jen infračervené záření, které z observatoře ESO/Paranal na severu Chile sleduje teleskop VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy). Snímek odhaluje ohromné množství záhybů, smyček či filamentů tvarovaných v prašném mezihvězdném prostředí intenzivním hvězdným větrem a silným zářením mladých hmotných hvězd.
“Když jsem poprvé spatřil tento snímek, byl jsem ohromen pohledem na množství prachových struktur v okolí hvězdokupy Monoceros R2 či výtrysků z mladých hvězd ukrytých v mlhovině. Snímky dalekohledem VISTA prostě překypují bohatstvím jemných detailů”, říká Jim Emerson (Queen Mary, University of London), vedoucí konsorcia VISTA.
Díky svému velkému zrcadlu a citlivé kameře s širokým zorným polem je dalekohled VISTA ideálním nástrojem pro pořizování vysoce kvalitních infračervených záběrů rozsáhlých oblastí oblohy s velkým dosahem. V případě Monoceros R2 odpovídá zornému poli dalekohledu VISTA šířka sledované oblasti plných 80 světelných let. Díky pronikání infračerveného záření prašným mezihvězdným prostředím vyniknou na jeho záběrech i stálice nepozorovatelné ve viditelné části spektra. Nejhmotnější z těchto hvězd nejsou starší než milion let.
Uvedený záběr byl složen z trojice jednotlivých snímků pořízených v různých pásmech blízkého infračerveného záření. V oblacích jako je Monoceros R2 se díky nízkým teplotám a relativně vysoké hustotě mohou zformovat molekuly – například vodíku, které za určitých okolností silně vyzařují v oboru infračerveného záření. Za růžové a červené struktury zachycené na tomto snímku je patrně zodpovědné vyzařování molekulárního vodíku ve výtryscích vyvržených mladými hvězdami.
Jádro hvězdokupy Monoceros R2 je velmi husté. V prostoru o průměru kolem dvou světelných let je nahromaděno mnoho hmotných hvězd společně s dalšími zdroji infračerveného záření, které patrně představují nejmladší stálice ještě obklopené prachovými obálkami a disky. Na snímku naleznete tuto oblast v samotném středu, je zde patrná mnohem vyšší koncentrace hvězd a nápadné načervenalé struktury, které pravděpodobně představují právě vyzařování molekulárního vodíku.
Pravá část oblaku ve středu snímku nese označení NGC 2170 a jedná se o nejjasnější reflexní mlhovinu v oblasti, která ve viditelném světle vypadá jako ‘bledě modrý ostrov’ v temném moři. V infračerveném záření však ve středu mlhoviny vyniknou mohutné továrny na hvězdy právě tvořící novou generaci stálic. NGC 2170 je pozorovatelná malým dalekohledem jako slabá mlhovina, kterou objevil William Herschel z Anglie v roce 1784.
Formování hvězd probíhá uvnitř oblaků mezihvězdného plynu a prachu o průměru až stovek světelných let a obvykle trvá jen několik milionů let. Jelikož mezihvězdný prach je pro viditelné světlo neprůhledný, jsou pozorování v infračerveném a rádiovém oboru nezastupitelná, pokud chceme pochopit nejranější fáze procesu formování hvězd. V rámci systematického mapování jižní hvězdné oblohy pořídí teleskop VISTA každou noc až 300 gigabytů dat. Získává tak důležité informace o zajímavých oblastech, které budou dále podrobněji studovány pomocí dalekohledů ESO/VLT či ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), a v budoucnu také dalekohledem E-ELT (European Extremely Large Telescope).
Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí
