tisková zpráva Grantové agentury ČR
Jak se vyvíjí čich u dětí a jak se jejich čichové schopnosti a preference vyvíjejí s nástupem puberty, zjišťoval výzkum realizovaný v uplynulých několika letech Fakultou humanitních studií UK v Praze. Podle jeho zjištění u dětí předškolního věku vykazují dívky obecně lepší čichové schopnosti než jejich vrstevníci. Stejné zjištění bylo v dřívějších studiích prokázáno také u dospělých. U dětí v pubertě se ukázalo, že pokud se jim podařilo identifikovat daný pach, vnímaly ho také jako příjemnější, což platilo především u méně příjemných vůní. Výsledky výzkumu naznačují, že za mezipohlavní rozdíly mohou být do určité míry odpovědné jak biologické faktory, tak i některé genderově stereotypní aktivity, tedy například to, že dívky mají blíže k parfémům a kosmetice. Cílem projektu, který podpořila Grantová agentura ČR, bylo komplexněji porozumět čichovému vnímání u člověka.
„Je důležité zabývat se v základním výzkumu tím, jak se vlastně čich vyvíjí i co pro člověka znamená,“ říká doc. Jan Havlíček, který dnes působí na Přírodovědecké fakultě UK. „Ve studiích se totiž zjišťuje, že poruchy čichu ve stáří mohou být jedním z prvních signálů pro řadu neurodegenerativních onemocnění, například Alzheimerovu či Parkinsonovu chorobu, a to ještě před tím, než se vůbec začnou objevovat první klinické příznaky těchto onemocnění. Výzkum čichu tedy může v budoucnosti přinést do poznání člověka další, tentokrát medicínský, rozměr,“ dodává Havlíček s tím, že data o vývoji lidských čichových schopností v období předškolního věku a dospívání jsou cenná a doposud v odborné literatuře chyběla.
Pětičlenný tým pod vedením docenta Havlíčka realizoval testy na vzorku čítajícím několik stovek dětí v předškolním věku (5-6 let) a dětí prepubertálních a pubertálních (10-15 let), a to v pravidelných půlročních intervalech. Testy probíhaly pomocí čichových per naplněných látkami s různými vůněmi, například vůní pomeranče, česneku, skořice apod. Pražské pracoviště věnující se výzkumu čichu u dětí patří mezi několik významných světových center, která se této problematice věnují. Další je ve Francii a v Austrálii. Většina studií se ale dosud věnovala především problematice čichu u dospělých.
„Většina požitku z jídla pramení z jeho vůně, nikoliv chuti. To ví ostatně každý, kdo měl někdy rýmu,“ rozšiřuje Jan Havlíček další úvahy o čichu. Například staří lidé podle něj dost možná nemají chuť k jídlu právě proto, že se snižuje jejich schopnost vnímat vůně. Realizovaný výzkum by tak mohl přinést další výsledky v oblastech týkajících se poruch příjmu potravy či obezitologie.
