Nejblíže k Zemi se kometa přiblíží 20. října na vzdálenost jen 0,12 AU, tedy asi 18 milionů kilometrů.
Objevení komety 103P/Hartley 2
Náš příběh se začal psát 15. března 1986, kdy britský astronom Malcolm Hartley objevil na australském nebi novou kometu. Úlovek se podařil pomoci 1,2 m dalekohledu UK Schmidt Telescope (UKST), který je od roku 1974 v provozu na observatoři Siding Spring v australském Novém Jižním Walesu. Do roku 1988 pracoval dalekohled pod patronací Royal Observatory, nyní je jeho majitelem Australská astronomická observatoř (AAO), která ho využívá zejména k přesnému měření radiálních rychlostí hvězd. Od roku 2003 na něm běží ambiciozní program RAVE (RAdial Velocity Experiment), který by měl zmapovat na milion hvězd v naší Galaxii.
Malcolm Hartley je objevitelem nebo spoluobjevitelem 13 komet:
Krátkoperiodické (s oběžnou dobou menší než 200 let):
•79P/du Toit-Hartley
•80P/Peters-Hartley
•100P/Hartley 1
•103P/Hartley 2
•110P/Hartley 3
•119P/Parker-Hartley
•123P/West-Hartley
•161P/Hartley-IRAS
•P/1994 N2 (McNaught-Hartley)
Dlouhoperiodické (s oběžnou dobou delší než 200 let):
•C/1984 W2 (Hartley)
•C/1985 R1 (Hartley-Good)
•C/1995 Q2 (Hartley-Drinkwater)
•C/1999 T1 (McNaught-Hartley)
Kdysi vévodili objevování komet astronomové amatéři. V literatuře se uvádělo, že k objevení jedné vlasatice potřebujete prosedět u dalekohledu v průměru 200 hodin, ačkoliv kromě preciznosti a trpělivosti bylo alfou a omegou především štěstí. Konec minulého století byl však ve znamení nástupu CCD kamer, internetu a především automatických přehlídek oblohy. Robotickým dalekohledům, kteří každou noc pročesávají oblohu, nemohou amatéři konkurovat. Absolutním rekordmanem, který drtí všechny ostatní, je ale možná trochu překvapivě kosmická sonda SOHO. Vyslanec lidstva je umístěn v jednom z libračních center soustavy Slunce-Země, odkud trpělivě sleduje naší mateřskou hvězdu. V hledáčku jeho koronografů čas od času zabloudí nějaká kometa. Do dnešních dní se podařilo ulovit na 1 800 komet! Druhým lovcem v pořadí je slavná přehlídka oblohy LINEAR z Nového Mexika, jejímž hlavním cílem jsou především nebezpečné planetky, potulující se v okolí Země. Na počítadle LINEARu svítí cifra 199. Podobná přehlídka Catalina Sky Survey na třetím místě má na kontě 91 objevů. Následují další robotické dalekohledy a kosmické sondy.
V zajetí velkého bratra
Vraťme se ale zpět ke kometě letošního roku. 103P/Hartley 2 po svém objevu astronomy velmi zaujala. Podařilo se zjistit, že 103P/Hartley 2 v nedávné minulosti poměrně dost změnila svou dráhu, což u komet není nic zvláštního.
103P/Hartley 2 oběhne okolo Slunce jednou za 6,3 let. Podle výzkumu však její dráhu v nedávné minulosti značně ovlivnily průlety okolo Jupiteru.
Počátkem 20. století byla oběžná doba 9,3 let. Průlet okolo největší planety Sluneční soustavy v roce 1947 zkrátil oběžnou dobu na 7,9 let. Kometa se však nepoučila a v roce 1971 při ještě těsnějším průletu okolo Jupiteru zkrátila svou oběžnou dobu na 6,1 let.
Od svého objevu se 103P/Hartley 2 vrátila ke Slunci čtyřikrát. Letošní návrat popsali astronomové na základě pěti set dřívějších pozorování v roce 2007. Poprvé se podařilo kometu pozorovat při současném návratu slavného osmimetrovému dalekohledu Gemini (Chile) v březnu 2010. První vizuální pozorování si připsal jeden ze španělských amatérů v srpnu.
Ke Slunci se kometa dostane nejblíže 28. října. Nejlepší podmínky k pozorování komety budou v době jejího nejtěsnějšího přiblížení k Zemi. Kometa by mohla atakovat jasnost 5 mag a být viditelná pouhým okem.
V průběhu října projde kometa souhvězdími Cassiopeii, Persea, Vozky a Blíženců. V listopadu navštíví Malého psa, Jednorožce a Lodní záď. Nejlepší podmínky budou okolo 20. října, kdy kometu nalezneme jižně od hvězdy Capella (nejjasnější hvězda v souhvězdí Vozky). Kromě nevypočítatelného počasí však bude rušit svým svitem Měsíc, který bude krátce před úplňkem. Náš kosmický soused vyklidí oblohu až ke konci října, kdy však bude jasnost komety opět klesat.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
