***tisková zpráva Archeologického ústavu AV
Výzkum se po více než sedmdesáti letech vrátil do interiéru kostela a poprvé měl možnost prozkoumat pohřebiště v jeho okolí.
Kostel sv. Václava byl donedávna zanedbanou památkou s nejasnou minulostí. Stavba sestává ze dvou částí rozdílného stáří. Západní část lodě a věž jsou románské, z pokročilého 12. století až 1. čtvrtiny 13. století. Východní polovina lodě a původní presbytář byly v 1. polovině 14. století zbořeny a nahrazeny novostavbou v gotickém slohu. Ve stejném období byla přistavěna sakristie. Kostel byl upravován v baroku a naposledy v roce 1937. Tehdy byla při výkopech v lodi kostela objevena zeď starší stavby, jejíž podobu a stáří nebylo možno určit. Legitimní byla úvaha o ještě starší církevní stavbě.
„Záchranný archeologický výzkum prováděný trasách kanálů pro odvlhčení základů vně i uvnitř kostela byl příležitostí tuto záhadu osvětlit“, říká vedoucí výzkumu Jana Frolík. „Nejstarší zděnou stavbou byla překvapivě nevelká trojlodní bazilika“, pokračuje „uzavřená na východní straně trojicí apsid.“ Střední apsidě náleželo zdivo objevené v roce 1937. V této apsidě byl nalezen základ původního oltáře. Bazilika byla západním směrem delší než stojící stavba a její západní stěna se nachází pod hrobkami v západní části existujícího hřbitova. Bazilika je předběžně datována do 11. století. Její význam a funkce bude ještě nutné osvětlit, Žabonosy však nenáležely podle dosavadních hypotéz v raném středověku k významnějším místům, v nichž bychom podobnou stavbu nejspíše hledali.
Bazilika byla v pokročilém 12. století nahrazena mnohem skromnější jednolodní stavbou, rozšířenou později o věž. K zajímavostem patří objevení jámy lahvovitého průřezu, sloužící ve středověku nejspíše jako úkryt na cenné předměty. Jáma byla vyhloubena v jihozápadním nároží lodě kostela. Kolem kostela i v kostele se od počátku pohřbívalo. Archeologicky bylo prozkoumáno celkem 91 pohřbů. Jen velmi málo pohřbů obsahovalo vybavení, na jehož základě je můžeme datovat. Za nejzávažnější považujeme pohřeb, v němž byly u levé ruky pohřbeného nalezeny železné pérové, tzv. ovčácké nůžky. Jde teprve o třetí hrob s tímto milodarem v Čechách (kromě Netolic a Pražského hradu). Od 16. století sloužily k ukládání nebožtíků také dvě krypty, jedna v lodi kostela, druhá v sakristii. Podle kamerového průzkumu byly obě v novověku vypleněny.
