Život na naší planetě vznikl v polévce chemikálií. Existuje podobná polévka také u jiných hvězd? NASA nyní přišla s novou studií, která je založena na pozorování kosmického dalekohledu Spitzer.
Spitzer, pracující v infračervené části spektra, se zaměřil na studium protoplanetárních disků, ze kterých vznikají planety a hledal stopy kyanovodíku. O kyanovodíku se předpokládá, že v prebiotické chemii byl základem pro syntézu celé řady látek včetně bází nukleových kyselin.
Prozkoumány byly disky okolo různých typů blízkých hvězd. Podle výsledků se zdá, že molekuly kyanovodíku jsou přítomné v okolí hvězd typu Slunce. V okolí červených trpaslíků a hnědých trpaslíků ale žádná molekula kyanovodíku objevena nebyla.
Spitzer prozkoumal protoplanetární disky okolo 44 hvězd slunečního typu a 17 „chladnějších hvězd“, mezi které lze zařadit hnědé a zejména červené trpaslíky. Právě druzí jmenování tvoří nejvíce hvězd ve vesmíru. Okolo červených trpaslíků se zřejmě nacházejí exoplanety teoreticky vhodné k životu, které lze nalézt snáze než jejich kolegy u jiných typů hvězd. Červený trpaslík je totiž chladnější hvězdou, takže vhodné podmínky pro udržení vody v tekutém skupenství se nachází v mnohém kratší vzdálenosti od hvězdy, než je tomu u hvězd slunečního typu.
Současná zpráva je ale pro příznivce života ve vesmíru studenou sprchou. Spitzer nalezl kyanovodík v disku u 30 % hvězd slunečního typu. ale u žádného červeného trpaslíka. Astronomové místo toho objevili v discích acetylen a zapsali se tak alespoň do historie. Spitzer totiž jako první detekoval molekuly v disku u chladné hvězdy.
Jakou má ale život u červených trpaslíků šanci, odhalí až další výzkumy.
Převzato z webu Exoplanety.cz.
