Homo heidelbergensis, předek neandrtálce a jeden z nejstarších lidí obývajících Evropu, byl pravákem už před půl milionem let. K takovému závěru alespoň dospěla antropoložka Marina Mosquera z univerzity ve španělské Tarragoně.
Vznik pravorukosti je jedním z průvodních znaků pravo-levé asymetrie mozku. Ta sice existuje i jinde v živočišné říši, přednostní používání jedné z končetin však ne. Zrod pravorukosti má podle všeho úzkou vazbu jak s vývojem technologií, tak i lidského jazyka.
V zásadě existují dva způsoby, jak tento problém zkoumat: buď se zaměřit na fosílie, nebo na nejstarší industrii. Již ze stop na kamenných nástrojích starých 2 miliony let usuzují někteří vědci, že je vyrobil pravák, tyto důkazy však nejsou jednoznačné.
Mosquera je zaměřila ve svém výzkumu ne na mozkovny, ale na zuby, které pravěcí lidé zřejmě používali jako „třetí ruku“. Pokud si ukrajovali maso od úst, pravděpodobně čepelí jeli směrem dolů – aby si neuřízli nos. Přitom na zubech zůstanou různé „značky“ podle toho, jestli čepel držíme v pravé nebo levé ruce. Průzkum 163 dochovaných zubů 19 jedinců Homo heidelbergensis nalezených v severošpanělské jeskyni Sima de los Huesos ukázal, že stopy na zubech odpovídají pravákům v 15 případech, levákům ani v jednom.
Zdroj: New Scientist
