Před více než 100 000 lety zde žil archaický Homo sapiens, u něhož se takové chování dosud rozhodně nepředpokládalo. Ne snad, že by tehdy měli být lidé totálními masožrouty, ale rostlinná složka potravy se měla skládat spíše z ovoce, ořechů a kořínků.
Mercader ale našel z této doby v místních jeskyních řadu kamenných nástrojů (nože, brusky, škrabky, nástroje na mletí), které se používaly ke sběru a zpracování čiroku, afrických brambor a dalších hlízovin. Z čiroku se dochovala také škrobová zrna. Oblast u jezera Niassa byla s několika přestávkami obývána snad celých 60 000 let.
Jak se ukazuje, „vykročení“ směrem k neolitu se odehrálo mnohokrát a poprvé už hodně dávno, byť ve většině těchto případů to nevedlo přímo ke vzniku zemědělství. Možné je i to, že konzumace obilnin a hlíz nějak ovlivnila i evoluci archaického Homo sapiens a třeba vedla i ke vzniku toho, co se označuje jako moderní lidské chování. Látky obsahující škrob jsou výživné, na rozdíl od ovoce ale vyžadují složitější kuchyňské zpracování včetně tepelné úpravy, což mohlo klidně podnítit další sociální/kulturní změny…
Zdroj: Eurekalert
