Elektronické součástky lze vyrábět nejen z lidské krve, ale i v průtočné podobě – memristor funguje, když jím krev protéká. Mohlo by takto vypadat rozhraní nové generace mezi člověkem a robotem. Kromě vzniku kyborgů ale můžeme zkoušet i propojit elektronické systémy s „neživou“ organickou tkání, především s nervovými buňkami. Na podobných principech se indickým vědcům již údajně podařilo sestrojit i diodu a kondenzátor.
Podrobnosti Computerworld.cz.
Memristor je zajímavý prvek i obecně, jde vlastně o odpor s pamětí – tj. hodnota odporu se mění podle napětí, které v minulosti bylo na součástku aplikováno. Mohl by se proto stát základem pamětí nové generace, které by v sobě kombinovaly výhody stálých pamětí i RAM. „Paměť“ znamená, že by si prvek pamatoval svoji historii, což by nakonec mohlo vést k počítačům, které by se prostě jen zapínaly a nemusely by bootovat (a ovšemže by také nepřišly o aktuální data při výpadku napájení).
Zajímavé na memristoru je i to, jak dlouho trvalo, než se jej po předpovědi jeho teoretické existence podařilo skutečně zkonstruovat.
