Vědci z toho usuzují, že organická hmota je ve vesmíru mnohem častější, než se z dosavadního průzkumu meteoritů může zdát. Organické látky jsou vesměs těkavé a mnoho z nich se vypaří nebo shoří už při průletu tělesa atmosférou. Další se pak rozloží po dopadu. Robert Hilts, chemik na Grant MacEwan College v Edmontonu, navíc nyní použil i speciální metodu chemické analýzy meteoritu, která by měla být k těkavým organickým látkám maximálně šetrná.
Meteorit, jenž dopadl v lednu roku 2000, měl původně asi 6 tun. Většina shořela, zbyly z něho střepiny o průměru typicky asi centimetrů a váze gramů. Meteorit ale spadl na místo, kde teplota, než byly kousky asi po týdnu sesbírány, nestoupla nad nulu. Od té doby většina úlomků pobývala v mrazáku a postupně byly analyzovány.
Nová, speciálně šetrná analýza zjistila, že meteorit obsahoval asi 6 % uhlíku, přičemž více než polovina ho byla vázána v organických látkách. Podobných těkavých látek mohou být plné i jiné meteority, jen se je tam z toho či onoho důvodu nepodařilo stanovit.
Zdroj: ScienceNews
Poznámka: z hlediska astrobiologie samotná kyselina mravenčí zase nic tak převratného není, to je dost jednoduchá organická látka. Nicméně to opět ukazuje, že kosmického původu mohou být organické látky, z nichž pozemský život začínal.
