V jižní Číně nalezli zatím zřejmě nejstarší pozůstatky mnohobuněčných živočichů, konkrétně jejich embryí – fosilie přitom pocházejí z jezerních, nikoliv mořských sedimentů (byť jezero to možná bylo slané a alkalické). Podle profesora geologie Martina Kennedyho je nález spíše překvapivý, protože moře poskytuje mnohem stabilnější podmínky.
Stáří nálezů je odhadováno na 600 milionů let. Samozřejmě je možné, že se objeví starší nálezy i z mořských sedimentů. Nakonec molekulární hodiny spíše napovídají, že ke vzniku mnohobuněčných živočichů došlo mnohem dříve, asi před miliardou let.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámky:
– Různá evoluce ve sladkých a slaných vodách je rozhodně zajímavá. Viz třeba skutečnost, že nemáme sladkovodní hlavonožce (a žili někdy? ono vlastně – žili ve sladkých vodách třeba trilobiti?). Naopak obratlovci si svůj evoluční vývoj možná (!) prošli na počátku právě zde – jinde by hlavonožcům nedokázali konkurovat.
– Ve slaných vodách prakticky nežijí obojživelníci. (Možná proto, že kladou do vody propustná vajíčka? To ale ryby také…)
– Ve slaných dobách skončila s druhohorami dominance plazů, ve sladkých ale i nadále prosperovali krokodýli (s několika výjimkami, které najdeme i v moři). Opět zřejmě různá distribuce zdrojů v obou prostředích hrála roli při jejich konkurenci se savci… (Viz také: O plazech po konci dinosauřího věku)
Viz také:
O evoluci živočichů: Polemika s tělními plány a neotenií
Fylogeneze živočišné říše (2): Trocha zoologické posedlosti a vznik mnohobuněčných živočichů
