Učebnice astronomie popisují druhou planetu Sluneční soustavy jako místo, kam si na letní dovolenou asi nevyrazíte. Vysoká teplota okolo 400°C, skleníkový efekt, který by ani Václav Klaus nezpochybnil, tlak bezmála 100x větší než na Zemi… tady by život nehledal ani nejoptimističtější galaktický stopař. Přesto se v poslední době začíná slovo Venuše objevovat v astrobiologických kuloárech a rozhodně se nemá na mysli přezdívka manželky některého z diskutérů.
Na rozdíl od ostatních těles, kde se život obecně očekává hlavně pod povrchem, na Venuši by mimozemské potvůrky měly vystrkovat růžky z mraků. Ve výšce okolo 50 km nad povrchem panují přijatelné teploty okolo 30 až 70°C a najdeme zde i vodní páru. Je však otázkou, zda by se případné poletující mikroorganismy dokázaly ubránit ultrafialovému záření ze Slunce. Někteří vědci např. z Kalifornského technologického institutu se domnívají, že ano. Už dříve se objevily teorie, že rovněž Venuše disponovala kdysi dávno podmínkami k životu a to včetně oceánu tekuté vody. Právě z něj by se mohl dostat před miliardami let život do atmosféry Venuše.
V pozadí úvah o životě na druhé planetě Sluneční soustavy je opět lukrativní kosmonautický projekt. Vědci by rádi k Venuši vyslali kosmickou sondu s atmosférickým balónem, jenž by teorie o možnosti života rozlouskl.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno. (Jedná se spíše o úryvek z článku)
Poznámka Pavel Houser: kupodivu ale není jednoznačné ani to, že za teplotu Venuše je zodpovědný v převážné míře právě skleníkový efekt nebo spíše jiné faktory (viz např. zde). To je samozřejmě jen poznámka na okraj, z hlediska eventuálních místních živých organismů je to úplně jedno.
