Snad o žádném tématu se v posledních měsících nediskutuje v souvislosti s Marsem tolik, jako o přítomnosti metanu v jeho atmosféře. Metan je totiž pro astrobiology cenný spojenec a nepřítel současně. Jeho původ může být geologický nebo též biologický. Detekce metanu v atmosféře planety může být důležitým indikátorem přítomnosti života, ale také nemusí… Před několika dny zveřejnili vědci další zajímavou zprávu, která se metanu na Marsu týká ale jen okrajově. Podle snímků z oběžné dráhy se zdá, že se na povrchu Marsu nachází bahenní sopky!
Když kosmické sondy v 60. letech přinesly první fotografie rudé planety z oběžné dráhy i z povrchu, rozplynuly se teorie o přítomnosti vodních kanálů a života na povrchu Marsu jako pára nad hrncem. Přesto ani dnes nedokážeme z určitostí říci, zda se na čtvrté planetě Sluneční soustavy nachází nebo nenachází život. Krvelačné marťany, kteří škodolibě rozebírají pozemské sondy a chystají se na invazi směrem k Zemi, na planetě už dávno nikdo nehledá. Je ale docela možné, že hluboko pod povrchem může být bakteriální život. Nalezení byť jediné bakterie na povrchu tajuplného světa by otřásl vědou způsobem, srovnatelným snad jedině s přistáním člověka na Měsíci.
Nedávno byly zjištěny v atmosféře Marsu tři poměrně velké mraky metanu (viz článek Metan na Marsu není téma pro bulvár na webu Exoplanety.cz). Původ těchto mraků není jasný. V hloubce několik kilometrů pod povrchem by mohlo být dostatek tepla, aby se tam vyskytovala voda v tekutém stavu a možná i bakteriální život. Naše současné technologie ale neumožňují se dostat hlouběji než několik desítek cimetrů pod povrch Marsu. Pomoci by nám mohly bahenní sopky, vyvěrající z hloubky možná i několika kilometrů. Jsou ale podobné sopky na Marsu? Podle některých snímků z oběžné dráhy se zdá, že ano.
V severních oblastech Marsu se podařilo najít útvary, které se až nápadně podobají bahenním sopkám na Zemi. Mají velký kuželovitý kopec ze sedimentů a uprostřed kráter. Podobných útvarů navíc sonda Mars Odyssey nalezla hned několik desítek. Kromě toho se pomocí snímků v infračervené oblasti spektra podařilo zjistit, že se tyto domnělé sopky v noci ochlazují rychleji, než je typické pro obyčejné skalní útvary. To by mohlo naznačovat, že jsou tvořeny jemnozrnným sedimentem podobně jako bláto.
Dorothy Oehler a Carlton Allen z Johnson Space Center v Houstonu a David Baker z Brown University (Island) nalezli podobné útvary již dříve také v jiných částech planety. Dokonce se v jejich okolí podařilo zaznamenat oxidy železa, tradičně se vyskytující v přítomnosti vody.
Ostatní vědci existenci bahenních sopek na Marsu nepovažují za nereálnou. Upozorňují ale, že vysvětlení může být i jiné – například ustupující ledovec za sebou může zanechat podobné „hromádky“. Pokud by se ale skutečně jednalo o bahenní sopky, může být jejich výzkum velmi prospěšný. Bahno izoluje organické sloučeniny a může uchovávat organismy, které na Marsu byly nebo stále jsou. Pro některou z budoucích kosmických sond se tak zřejmě rýsuje nový cíl…
Převzato z webu Exoplanety.cz.
