tisková zpráva Masarykovy univerzity Brno
Zub se dochoval v kusu vápence a dlouho se předpokládalo, že patří mořskému příbuznému krokodýlů. Exponát byl objeven při stěhování sbírky před třemi lety a student se jej rozhodl podrobit důkladné expertize. Postupně se podařilo prokázat, že jde o kus chrupu ještěra, který žil před přibližně 160 miliony let.
Popis moravského dinosaura, který vznikl na základě Madziovy bakalářské práce, se nyní chystá otisknout prestižní odborný časopis Acta Palaeontologica Polonica.
„Zub vzbudil pozornost studentů v době, když jsme se stěhovali po rekonstrukci fakulty a oni mi pomáhali s instalací sbírek do nových prostor,“ uvedla Nela Doláková z Ústavu geologických věd PřF MU. Právě ona se pak stala vedoucí bakalářské práce Daniela Madzii, jenž se nález rozhodl blíž prozkoumat. „Chtěli jsme mít úplnou jistotu, a proto jsme nález a jeho určení podrobili oponentnímu řízení v odborném časopise,“ doplnila Doláková.
Student, který dnes působí na Geologické fakultě Varšavské univerzity v Polsku, postupně provedl srovnání nálezu s jinými existujícími pozůstatky dinosaurů, což mu pomohlo určit, o jakého dinosaura s největší pravděpodobností jde. „Jediný zub nestačí k přesnému popisu jeho vlastníka, můžeme ale na jeho základě říct, ke kterým dinosaurům měl z hlediska příbuzenských vztahů nejblíže. Díky tomu víme, že moravský teropod patřil do skupiny Tetanurae a podobal se například megalosaurovi nebo alosaurovi,“ uvedl Madzia, který se domnívá, že dinosaurus, jehož zubem se zabýval, mohl mít délku čtyři až šest metrů. Spolu s polskými kolegy Jakubem Kowalskim a Edytou Felcyn se rovněž pokusili o rekonstrukci tohoto ještěra.
Bližší informace existují rovněž o místu, kde se kus chrupu našel. Podle německy psaného štítku na vápenci, ve kterém je zub zachovaný, pochází úlomek horniny z lokality s názvem Švédské šance v Brně-Slatině. Tamní naleziště už je působením člověka zlikvidováno, odborníci jsou však přesvědčeni, že se podobalo tomu v jiné části Brna, na Stránské skále.
