/na Silvestra „přetištění“ staršího článku – tip na dnešní výzkum/
V první řadě je otázka, zda jde o jev typický pouze pro dotyčného tazatele, nebo má preference jednoho typu motání nějakou univerzálnější povahu. To je třeba si vyzkoušet sám na sobě a je zde tedy prostor pro celou řadu experimentů.
Roli by mohlo hrát např. to, že lidé-praváci mají nepatrně silnější (nebo snad i delší?) pravou nohu, dělají delší kroky na pravé straně a to přitom člověka otáčí „zprava do středu“, proti směru hodinových ručiček. Nebo je příčinou jevu naopak oko? Praváci by měli v nadpoloviční většině vidět lépe na levé oko a člověk se pak podvědomě snaží mířit tam, kde lépe vidí. To samozřejmě i za střízliva, tehdy ale směr své chůze koriguje. (Obdobu tohoto jevu lze zkusit tak, že nějakému zvířeti zakryjeme jedno oko; bude mít pak tendenci se pohybovat do kruhu.)
Každopádně bychom ale zřejmě dokázali najít i důvody pro to, že se opilci motají směrem doprava. Nezbývá, než v tomto ohledu pilně experimentovat, aby byl k dispozici dostatek dat. Jistě by stálo za to se za tímto účelem vypravit pozorovat například na Oktoberfest. (Nemohla by preferovaná strana třeba záviset i na stupni opilosti? Působí alkohol různě na jednotlivé hemisféry?)
Zdroj: Proč tučňákům nemrznou nohy, Ikar 2007
Poznámka: Skutečně půvabná by byla teorie, že opilec natolik vlaje, že směr jeho pohybu ovlivňuje i Coriolisova síla :-).
