Lidský mozek dokáže předpovídat budoucnost, alespoň v oblasti vizuálních podnětů. Poté mozek nemusí věnovat skutečnosti tolik pozornosti, jen si („na pozadí“) ověří, že realita se vyvíjí podle očekávání. Vidět znamená porovnat realitu s naší „vnitřní mapou“, kterou máme už předem. Teprve pokud si neodpovídají, začne mozek věnovat realitě větší pozornost.
Lars Muckli z University of Glasgow a Arjen Alink z frankfurtského Ústavu Maxe Plancka nechali dobrovolníky sledovat na obrazovce pohybující se body. Pokud byl pohyb plynulý a dal se předvídat, měření fMRI nezaznamenalo v části mozku specializující se na zpracování vizuální informace téměř žádnou aktivitu. To se změnilo, pokud aktuální obrázek na monitoru „nenavazoval“ na ten předešlý.
Mozek podle vědců pracuje „bayesovsky“, tedy vytváří si předběžné předpoklady o tom, jak se věci budou mít, a neustále své odhady aktualizuje podle srovnání s vnější realitou.
Zdroj: New Scientist
