Již dříve se relativně delší život potvrdil u létavých ptáků a netopýrů. Podle výzkumníků se mezi savci nyní objevila další skupina relativně dlouhověkých stvoření – zvířata žijící na stromech. Příčinou tohoto jevu je nejspíš to, že je tu relativně bezpečněji. Pak má smysl investovat i do dalších mechanismů prodlužujících život, respektive selekce bude příslušné mutace podporovat.
Vztah by měl být obecný a platit jak mezi zcela nepříbuznými savci, tak i v rámci jednotlivých skupin (takže stromová veverka žije déle než jinak blízce příbuzný druh veverky pozemní). Nicméně se přesto podařilo najít dvě výjimky potvrzující pravidlo: vačnatce a primáty. Například primáti obecně žijí dlouho, ale nepotvrdilo se, že by (u stejně velkých) druhů ten stromový byl dlohouvěký nějak speciálně.
Jak tuto anomálii vysvětlit? Vědci uvažují o tom, že evoluce vačnatců a primátů právě naopak začala v prostředí korun a až poté některé druhy slezly dolů. Zde se dokázaly chránit proti predátorům svou velikostí (gorila), eventuálně sociální organizací a technologií (člověk). Naopak jiní savci začínali jako pozemní tvorové a několikrát nezávisle na sobě pronikli i na stromy, kde nalezli relativně bezpečné útočiště, prostředí s menším množstvím predátorů.
Zdroj: ScienceDaily
