Na Zemi se mlha tvoří obvykle následkem nočního ochlazování vzduchu, který přiléhá k zemskému povrchu. Už první sluneční paprsky vzduch ohřejí a mlha postupně zmizí. Mlha může také vznikat ve chvíli, kdy se teplý vzduch přesouvá nad studené zemské podloží.
Podobné příčiny ale na Titanu hledat nemůžeme. Jeho atmosféra je velmi hustá a silná, takže se ochlazuje jen velmi pomalu. Kdybychom dnes zhasli Slunce, bude to atmosféře Titanu trvat ještě nejméně 100 let, než úplně vychladne.
Kosmická sonda Cassini už dříve odhalila na povrchu měsíce jezera a řeky metanu, v atmosféře mraky a v náznacích i déšť. Všechny indicie ukazovaly na to, že na Titanu funguje „koloběh metanu“ jako analogie koloběhu vody na Zemi. Chyběl ale jeden element, který by všechny dosavadní objevy spojil v jeden a potvrdil existenci koloběhu metanu. Dokázal, že organická sloučenina prší z mraků v atmosféře, tvoří na povrchu jezera a řeky a následně se opět odpařuje do atmosféry, kde tvoří mraky…a tak pořád dokola.
A právě mlha je oním hledaným elementem. Jediná možná příčina vzniku mlhy na Titanu je odpařování metanu z jezer a řek. Odpařování samo o sobě ale nestačí. Povrch měsíce musí být něčím trvale ochlazován. A to něco jsou obrovské plochy tekutého metanu.
Podle Browna je mlha zřejmě nad celým jižním pólem Titanu a nikoliv pouze na jedním velkým jezerem. Vypadá to, že jižní polární léto je vyplněno obdobím dešťů, jenž utváří velká jezera, z nichž se metan pomalu odpařuje (a tvoří mlhu) do atmosféry, kde vznikají nové mraky, pomalu se přesouvající do severních oblastí. Léto na severní polokouli Titanu začne podle odhadů v roce 2016.
Astrobiologové už dlouho poukazují na to, že Titan se v mnohém podobá Zemi. Konec konců je po naší planetě jediným tělesem ve Sluneční soustavě, na jehož povrchu se prokazatelně nachází jezera naplněná tekutinou.
Převzato z webu Exoplanety.cz, zkráceno.
