tisková zpráva Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity
Pomocí náhradních rodičů chtějí vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity uměle odchovat kriticky ohrožené a téměř vyhynulé druhy jeseterů. Podařilo se jim izolovat jejich zárodečné kmenové buňky a vyvinout metodu pro transplantaci těchto buněk do těla náhradního rodiče. Za toho vybrali jesetera malého, který je nejmenším a nejrychleji pohlavně dospívajícím jedincem tohoto druhu. Na jaře, kdy pro jesetera začíná reprodukční období, se jihočeští vědci poprvé pokusí ohrožené druhy pomocí náhradních rodičů skutečně odchovat.
„Zatím podáváme jeseterovi pomocnou ruku, aby z planety zcela nevymizel,“ říká Martin Pšenička, který na Fakultě rybářství a ochrany vod výzkum vede. „Hovořit o návratu těchto ryb do přírody je ale v tuto chvíli mimo naše představy. V prvé řadě se snažíme alespoň o uchování genetických zdrojů,“ přiznává. Vědci v současné době umějí zamrazovat pouze spermie ryb, ale ne jikry ani embrya. Do celkové skládačky tedy schází mateřská informace. Právě pomocí izolovaných zárodečných kmenových buněk se jim ale daří obnovit informace obou rodičů.
Červená kniha ohrožených zvířat nyní řadí šestnáct druhů jeseterů do skupiny kriticky ohrožených. Na pokraj vyhynutí je přivedla především honba za kaviárem, tedy jejich jikrami, kvůli kterým jsou tyto ryby stále zabíjeny. Například právě na pracovišti ve Vodňanech přitom před časem také vynalezli metodu, pomocí které umí jikry z jesetera získat, a to opakovaně a bez nutnosti usmrcení.
Jeseter malý je běžnějším druhem jesetera. Může dospívat už ve čtyřech letech, zatímco příbuzný jeseter velký nebo vyza velká až kolem patnácti let. Před transplantací musí být sterilizovaný, aby jeho zárodečné buňky nesoupeřily s buňkami transplantovaného druhu. Vědci proto také museli nejprve vyvinout metodu sterilizace jeseterů pomocí inaktivace genu odpovědného za vývoj jejich zárodečných buněk.
Jeseteři patří k největším, nejcennějším, nejdéle pohlavně dospívajícím a nejstarším rybám světa. Pravděpodobně se vyvinuli před dvěma sty miliony let a žili zde společně s dinosaury. Proto jsou dnes označováni za živoucí fosilie. Jsou nejvíce ohroženou skupinou živočichů na zemi, což je připisováno na vrub především aktivitám člověka, nejvíce ze všeho drancováním pro kaviár, znečištěním vodního prostředí, či stavbou hrází bránících reprodukční migraci.
