Student World

***oznámení agentury CzechInvest

Tři desítky špičkových vědců dnes v Olomouci představily aktuální výsledky českého výzkumu v oblasti nanotechnologií. Setkání se zaměřilo především na jejich využití v medicíně. „Věřím tomu, že do opravdu širokého nasazení nanotechnologií v medicíně zbývá pět, maximálně deset let – stejně jako tomu bylo u antibiotik, kde to také zabralo dvě dekády,“ zdůraznila Věra Toršová ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě 

„Jsem velmi rád, že Olomouc může toto setkání hostit už potřetí,“ přivítal účastníky setkání Pavel Horák, náměstek hejtmana Olomouckého kraje, který nad akcí převzal záštitu. „Díky Českému nanotechnologickému klastru i dalším institucím, které se věnují výzkumu i obchodu s nanotechnologiemi a které sídlí v Olomouckém kraji, má kraj vynikající příležitost stát se centrem pro práci s nanotechnologiemi v České republice.“ 

„Co to jsou nanotechnologie? Před lety vydávala Národní banka pamětní stříbrné mince o váze deseti gramů. Zkušení mlékaři je tehdy dávali do tanků s mlékem, aby mléko nezkyslo. My bychom dnes ze stejného množství stříbra dovedli díky nanotechnologiím obdobně ošetřit kolem deseti milionů takových tanků,“ přiblížil Jiří Oborný ze společnosti NanoTrade, která byla také hlavním pořadatelem setkání. 

„V současné době se například experimentuje s emulzemi minerálních olejů s antimikrobními nanočásticemi parachlorometaxylenolu. Praktické použití? Nedávno bylo nutné na Ruzyňském letišti vydesinfikovat letadlo, kterým letěli lidé zřejmě nakažení novým virem z jihovýchodní Asie. Pokud použijete standardní desinfekci riskujete korozi, u minerálních olejů tohle nehrozí,“ řekl Erich Pazdziora ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. 

Na Univerzitě  Palackého v Olomouci vyvinuli nové negativní kontrastní činidlo pro vyšetření nukleární magnetickou rezonancí. Představila ho Kateřina Poláková z Centra pro výzkum nanomateriálů Univerzity Palackého v Olomouci: „Používá se při vyšetření žlučových cest nebo tenkého střeva. Pacient hodinu před vyšetřením vypije 600 až 1000 mililitrů tekutiny, která je mixem našich nanočástic na základě oxidů železa, vody a džusu. Látka je stejně účinná nebo o něco účinnější než obdobné roztoky dnes běžně komerčně využívané v nemocnicích. Už za sebou máme i úspěšné testování s pacienty v nemocnici v Bánské Bystrici.“ 

„Svět má problémy se zvyšující se resistencí vůči antibiotikům. Proto potřebujeme nanočástice s antimikrobním účinkem, protože tam resistence nepřichází v úvahu,“ vysvětluje Erich Pazdziora ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. „Nanotechnologie se dají využít třeba na površích operačních sálů nebo kdekoli, kde dnes musíte používat dezinfekční látky. My jsme například velmi úspěšně testovali fotokatalýzu – tedy vpodstatě použití nátěrů s nanočásticemi, které po dopadu světla samy ničí mikroby.“ 

„Význam antibiotik se nesmí přeceňovat,“ souhlasí Věra Toršová. „V poslední době neustále rostou počty multirezistentních mikrobů. Tady se jasně otevírá prostor pro nové technologie s použitím nanočástic stříbra, které dovedou bakterie spolehlivě ničit. Naše pokusy ukázaly, že při ošetření nanostříbrem klesají počty bakterií v ranách o čtyři až pět řádů za 24 hodin, což s antibiotiky není vůbec dosažitelné.“ 

Praktickému využití  nanotechnologií se věnuje kupříkladu olomoucká společnost NanoTrade „Před několika lety jsem uvažoval o tom, jak nanotechnologie prakticky využít, jak je dostat co nejblíže lidem. Takže mě napadlo vyrábět ponožky,“ říká Jiří Oborný. „Vznikla tak technologie NanoSilver. S její pomocí vyrábíme ponožky, ale i další oblečení, které má antibakteriální účinky. V praxi to znamená, že se v oblečení s nanočásticemi stříbra cítíte příjemně třeba i po několika dnech nošení.“ 

Ladislav Torčík ze společnosti NanoTrade představil také technologii britské společnosti Biocote, kterou lze využít pro ochranu povrchů všude tam, kde je potřeba minimalizovat riziko nákazy – například v nemocnicích nebo i v potravinářství. 

Už několik let se nanotechnologiemi i biotechnologiemi zabývá společnost CPN z Dolní Dobrouče. Ta se také může pochlubit oceněním agentury CzechInvest a Sdružení AFI pro Investici roku s největším inovačním potenciálem. „V ČR dovedeme připravit materiál z nanovláken, která přímo obsahují aktivní léčivé látky. Ty je pak možno využít při operacích tak, že se v těle pacienta samy rozloží a postupně přímo cíleně bez vedlejších účinků na konkrétním místě uvolňují medicínské látky,“ říká Vladimír Velebný, ředitel společnosti CPN a předseda představenstva klastru Nanomedic. 

Ve vědeckotechnickém parku Univerzity Palackého v Olomouci také nedávno vznikl klastr MedChemBio. „Chceme se věnovat vývoji nových léků a diagnostik,“ nastínil hlavní cíle klastru ředitel Vědeckotechnického parku Jiří Herinek. „Špičkové výsledky nevznikají hned, ale jsou výsledkem dlouhodobé spolupráce špičkových vědců. Všichni členové klastru budou například moci využívat novou laboratoř pro zkoumání účinnosti a bezpečnosti nově objevených látek. Díky tomu bude výzkum mnohem efektivnější, než kdyby byl roztříštěn do izolovaných pracovišť.“ 

„Česká republika si v nanotechnologiích buduje velmi silnou pozici,“ upozorňuje Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest – jednoho ze spolupořadatelů olomouckého setkání. „Nanotechnologie se v ČR využívají zvlášť v technologických procesech – třeba v bateriích, které díky nim získávají dosud nevídanou kapacitu. Právě podpora využívání a komercionalizace těch nejmodernějších technologií je jedním z hlavních cílů agentury CzechInvest.“

autor