Astronomie dnes vyžívá několik metod k detekci exoplanet. Nejúspěšnější jsou měření radiálních rychlostí a tranzitní fotometrie. Tranzitní fotometrie si při hledání exoplanet moc vybírat nemůže. Praxe je taková, že exoplanety se hledají najednou u vybraných hvězd v určité části oblohy (zorném poli). Například omílaný Kepler má na seznamu na 140 000 hvězd v souhvězdí Labutě. Pravděpodobnost, že bude exoplaneta z našeho pohledu přecházet před svou hvězdou je velmi malá.
V případě metody měření radiálních rychlostí je výběr konkrétních hvězd už obhajitelnější. Vzdálenost hvězdy je dokonce u této metody důležitá. Parametry (radiální rychlost hvězdy) sice na vzdálenosti nikterak nezávisí, abychom však získali kvalitní spektrum, potřebujeme „dostatek“ světla z mateřské hvězdy a jeho intenzita se čtvercem vzdálenosti klesá. Problémem jsou možnosti spektrografů, které jsou dnes schopné změřit radiální rychlost okolo 1 m/s, což však na odhalení kamenných planet v obyvatelných zónách obvykle nestačí. A je naprosto jedno, zda se hvězda nachází 5 nebo 100 světelných led od Země.
Objevování exoplanet zemského typu přímou metodou je zatím hudbou vzdálené budoucnosti, a tak se jako nejnadějnější metoda jeví astrometrie.
Přesnou astrometrii lze díky vlivu atmosféry provozovat prakticky výlučně z kosmického prostoru. Doslova mesiášem lovců exoplanet se tak stal projekt kosmického dalekohledu SIM (Space Interferometry Mission). První konkrétnější úvahy o tomto projektu nalezneme v polovině 90. let, ačkoliv nápad lovit exoplanety astrometrickou metodou z vesmíru je mnohem starší.
SIM se měl podle prvotních odhadů vydat do vesmíru už v roce 2005, ale start byl mnohokrát odložen. Posledním termínem byl rok 2015 a později.
Národní rada pro výzkum (National Research Council) vydala nedávno výhledovou zprávu Astro2010 Decadal Report, ve které o projektu SIM nepíše ani trochu hezky. NASA dostala od rady doporučení projekt ukončit a odebrány byly i veškeré finanční prostředky. Tým má do konce letošního roku veškeré práce na projektu zastavit.
Kosmický dalekohled SIM měl být podle původních plánů naveden na heliocentrickou oběžnou dráhu a odtud po dobu 5 let hledat exoplanety zemského typu u desítek nejbližších hvězd, které se nacházejí do vzdálenosti 30 světelných let od nás.
NASA však zdá se dala přednost dalekohledu WFIRST. Dalekohled se má zaměřit na výzkum temné energie a hledání exoplanet metodou gravitačních mikročoček. Podobně objevené exoplanety jsou sice dobré pro statistické účely (odhad počtu exoplanet určitého typu apod.), ale pro následný výzkum prakticky zcela nepoužitelné. Navíc se bude jednat o exoplanety vzdálené až tisíce světelných let daleko. Hříchem projektu WFIRST je rovněž fakt, že Evropa už dříve představila téměř shodný projekt.
Americká kosmonautika prožívá v současnosti prostě poměrně krušné a chaotické časy.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
