K takovému závěru alespoň dospěl Carles Lalueza-Fox z Pompeu Fabra University v Barceloně, byť podle něj zůstává i malá možnost, že zkoumaní jedinci měli po jedné variantě genu A nebo B (a tedy odpovídající krevní skupinu).
Odhaduje se, že k mutaci vedoucí ke vzniku krevní skupiny 0 mohlo dojít asi před milionem let, není proto žádný důvod, proč by neandrtálci neměli mít právě tuto skupinu, která je nejčastější i v současné populaci. Měl ji už společný předek dnešního člověka a neandrtálců. Různé krevní skupiny dávají svým nositelům různé selekční (ne)výhody, skupina 0 by měla za cenu jiných handicapů například chránit před malárií. U neandrtálců ale o zastoupení krevních skupin ani o souvisejících selekčních vlivech nevíme zatím de facto nic.
Zdroj: New Scientist
