Počty jedněch z nejznámějších poslů jara – vlaštovek – v posledních letech povážlivě klesají. Na vině je především modernizace venkova a ubývání chovů hospodářských zvířat.
***tisková zpráva České ornitologické společnosti
O to zajímavější je loňské zjištění ornitologů – farma v areálu bohnické psychiatrické léčebny patří k největším hnízdištím vlaštovek obecných v rámci ČR! Hnízdí zde kolem 35 párů, to je více než třetina pražských vlaštovek. Důvod je prostý – na hipoterapeutické farmě lze zažít dnes nevídanou symbiózu lidí, domácích i divokých zvířat. Farma tak zcela přirozeně pomáhá nejen lidem, ale i volně žijícím ptákům.
V Praze početnost vlaštovek v posledních 20 letech výrazně poklesla a z centra města (s výjimkou Malé Strany) vlaštovky prakticky zmizely. Pražská populace vlaštovek v současnosti (v roce 2010) čítá 80-100 párů. Hnízdění většího počtu je zjišťováno pouze v místech s chovem koní na městské periférii. Bohnická kolonie v areálu psychiatrické léčebny je s 35 hnízdícími páry v roce 2009 zdaleka největším pražským hnízdištěm. Takto vysoké početnosti už v současnosti nedosahují ani venkovská hnízdiště
…
Vlaštovky jsou drobní pěvci, hnízdící ve většině případů v blízkosti člověka. Jsou rozšířené po celé Evropě, nalezneme je v Africe, Asii, i obou Amerikách. Miskovité hnízdo dovedně slepené z kuliček bláta si staví nejraději uvnitř hospodářských budov jako jsou chlévy, stodoly, maštale nebo v průjezdech a chodbách domů. Samice snáší 3-6 vajec, hnízdí 2x do roka od května do srpna. Živí se hmyzem, který obratně chytá za letu.
Vlaštovka je dálkový migrant – zimovištěm našich ptáků je jižní část afrického kontinentu. K nám přilétá již v druhé půli března, jarní přílet pak vrcholí v dubnu. Hlavním obdobím odletu je první polovina září, opozdilci se objevují až do konce října.
Hlavní ohrožení pro vlaštovky představuje modernizace venkova a především výrazný útlum chovu velkých hospodářských zvířat (krávy, koně, prasata). V dobách, kdy ještě lidé nechovali dobytek, doprovázely vlaštovky stáda migrujících velkých kopytníků a hnízdily v jeskyních.
Zajímavosti o vlaštovce:
lidé odedávna věří, že vlaštovky nosí štěstí
staří Slované vlaštovku považovali za posmrtné zosobnění lidské duše
staří Římané je však považovali za posly špatných zpráv a německý reformátor Martin Luther dokonce za ptáky přinášející zlo
dříve si lidé mysleli, že se na zimu zahrabává do bahna
během tahu překoná až 300 km za den
od roku 1934 bylo u nás okroužkováno 247 tisíc vlaštovek a 36 okroužkovaných ptáků bylo ohlášeno z Afriky
nejvzdálenější nález naší vlaštovky pochází z Jihoafrické republiky (8 503 km)
nejstarší kroužkovaná vlaštovka v Evropě se dožila 11 let
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.