Několik generací robotů pro úklid jaderného reaktoru Fukušima

oznámení České nukleární společnosti

Havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima v březnu 2011 odhalila překvapivou skutečnost. Země, kde roboti běžně hrají na hudební nástroje, sportují nebo dělají společnost osamělým lidem, neměla žádné stroje vhodné pro práci v radioaktivním prostředí. Společnost Tepco, která Fukušimu provozovala, musela na průzkum stavu poškozených reaktorů bezprostředně po havárii objednat zásilku robotů 510 PackBot od americké firmy iRobot. Tyto roboty využívá americká armáda ve válečných zónách v Afganistánu a v Iráku především k odhalování a zneškodňování podomácku vyrobených bomb. Další roboty určené k průzkumu dodala britská zbrojařská firma Quinetiq Group. Švédská společnost Brokk AB poslala dálkově ovládané demoliční stroje na úklid sutin.

Teprve v červnu (tři měsíce po havárii) se do areálu elektrárny vypravil první japonský robot Quince, narychlo adaptovaný pro vysoké radiační zatížení. Od června do října uskutečnil šest průzkumných misí: měřil radioaktivitu, sbíral vzorky a fotografoval prostory. Při posledním výjezdu se však robotu přetrhl vodicí kabel a Quince zůstal zaseknutý v reaktoru číslo 2.

Čtyři roboti během pěti měsíců

Další roboty určené přímo na práce ve Fukušimě se objevují až od loňského listopadu. Jako první představila svůj výrobek společnost Toshiba. Malý robot nazvaný stručně Tetrapod se pohybuje po čtyřech nohách, což mu umožňuje vylézt po schodech a překonat nejrůznější překážky v cestě. Na teleskopickém rameni má speciální kameru určenou na prohlídku úzkých prostor, na příklad trubek. Při veřejné demonstraci však Tetrapod uprostřed ukázky zamrznul a Toshiba utržila na sociálních sítích velký posměch.

V prosinci 2012 představily společnosti Hitachi a Mitsubishi Heavy Industries (MHI) krátce po sobě další prototypy jaderných robotů. Dvoupásový ASTACO-SoRa od Hitachi je určený na těžký provoz, váží totiž dvě a půl tuny. Je vybavený šesti kamerami a pomocí systému laserů měří šířku chodeb určených k průzkumu, aby se v nich nezasekl. Má dvě ramena a sadu dálkově vyměnitelných nástrojů, nedokáže se pohybovat do schodů, ale díky dieselovému motoru vydrží pracovat až 15 hodin. Robot MEISTeR od MHI váží oproti tomu jen necelé půl tuny a je pohyblivější. Překoná až 40% náklon a poradí si i se schody. Baterie mu však umožňuje jen dvouhodinový provoz.

Letos v únoru představila MHI zatím poslední ze skupiny jaderných robotů: MARS-C Super Giraffe. Jeho předností je 7 metrů dlouhé teleskopické rameno s možností uchytit nejrůznější nástroje. Společnost dokonce uvedla, že je připravena sdílet technologické know-how s dalšími firmami, aby robot byl kompatibilní se sérií požadovaných externích nástrojů (např. na řezání, vrtání, pájení nebo na detekci úniků).

autor