Zrcadlová hmota se dokonce někdy dává do souvislosti s Tunguzským meteoritem.
Teoretičtí fyzikové Zurab Berezhiani a Fabrizio Nesti z univerzity v italské L’Aquile nyní provedli analýzu dat získaných při experimentech s neutrony. Údajně zde bylo objeveno, že úbytek pomalu letících volných neutronů závisí na směru a síle použitého magnetického pole. Stávající fyzika nedokáže tuto anomálii vysvětlit. Poločas rozpadu neutronu je podle ní prostě poločas rozpadu.
Autoři článku v European Physical Journal C nyní spekulují, že neutrony by mohly nějak přeskakovat do paralelního světa složeného ze zrcadlových částic. Přeskoky by závisely na magnetickém poli. A z těchto přeskoků by pak vyplýval i zaznamenaný úbytek částic.
Kdyby si neutrony mohly takto odskočit, pak příslušná oscilace mohla trvat sekundy a ne asi 10 minut, což je normální poločas rozpadu neutronu (míněn volný neutron, v atomovém jádře s protony stabilizuje částice silná interakce).
Zdroj: Phys.org (zde i odkaz na samotný abstrakt článku) a další
Poznámky PH:
– Působí to celé poněkud bláznivě a bohužel nemůžu říct, že by tomu zrovna rozuměl. Samotný koncept zrcadlové hmoty se ovšem v populárních knížkách o fyzice/kosmologii v poslední době objevuje. Jenže i tím se pokaždé myslí něco jiného.
– Také to laicky připomíná „jít s kladivem na mravence“. Na základě jednoho měření se začnete odvolávat málem na metafyziku v podobě paralelních světů.
– Takže neutron si odskočí a pak se zase vrátí zpět, někde „vyskočí“? To pozorujeme nebo alespoň v principu můžeme pozorovat? Nebo se z paralelního světa vynoří už jen produkty jeho rozpadu?
