***tisková zpráva společnosti Alcatel-Lucent
Společnost Alcatel-Lucent dnes oznámila, že dva bývalí výzkumníci Bellových laboratoří (Bell Labs), Dr. Willard Boyle a Dr. George Smith, získali letošní Nobelovu cenu za fyziku.
Ocenění získali oba vědci za objev a praktickou aplikaci technologie CCD (Charge-Coupled Device), která převádí dopadající světlo na digitální informaci a která je základem mnoha moderních zařízení pro zpracování digitálního obrazu. Je to již sedmá Nobelova cena pro laboratoře Bell Labs. Celkem ji získalo již třináct zde působících výzkumníků.
Od doby, kdy byla technologie CCD vynalezena, se stala základem mnoha nových zařízení a ve své podstatě i nových oborů. Zařízení s technologií CCD většinou není větší než mince a používá se v na první pohled tak rozdílných zařízeních, jako jsou digitální fotoaparáty, čtečky čárových kódů, videokamery nebo monitorovací zařízení. Najdete ji ale také v medicínských endoskopech, zařízeních z oblasti astronomie nebo v systémech pro přenos videokonferencí.
„Jsme opravdu hrdí na to, co Willard Boyle a George Smith dokázali. Jejich inovace změnily svět, ve kterém žijeme,“ uvedl Jeong Kim, Prezident Bell Labs a dále dodal: „Jsou symbolem toho nejlepšího, co Bellovy laboratoře přinášejí: špičkového výzkumu, který mění způsob naší komunikace. Základním principem, ze kterého Bell Labs vychází, je zejména intelektuální svoboda v prostředí, kde se mnohé směry a disciplíny spojují dohromady a vytváří úžasné věci. Velmi rádi bychom blahopřáli i držiteli druhé poloviny Nobelovy ceny, Charlesi Kaovi, jehož práce v oblasti skleněných optických vláken zásadně změnily komunikační průmysl a umožnily vznik mnoha služeb, jejichž přínosu dnes využíváme.“
Willard Boyle a George Smith, kteří v Bellových laboratořích pracovali v divizi polovodičových komponent, začali s prací na vývoji CCD čipu v roce 1969. V letech 1953 až 1979 prováděl Dr. Boyle výzkum v oblasti optické a satelitní komunikace, kvantové elektroniky, výpočetní techniky a radioastronomie. Byl také členem vědeckého týmu, který spolupracoval s NASA na výběru vhodného místa pro první přistání lodi Apollo na Měsíci v roce 1969. Dr. Smith byl výzkumníkem v Bellových laboratořích v letech 1959 až 1986, kdy po většinu času vedl výzkum zaměřený na vývoj nových laserových zařízení a polovodičů.
***poznámka Pavel Houser:
Nepředpokládám, že ScienceWorld je pro čtenáře jediným zdrojem informací z oblasti vědy. Když proto vidím, že nějaká událost je rozsáhle medializována např. na webech hlavních deníků (např. právě udělování Nobelových cen, aktuálně i bombardování Měsíce ze strany NASA), de facto se na ScienceWorldu vynechá. Souhlasíte s tímto přístupem?
