I kdyby se bojovníci se „světelným znečištěním“ na hlavu stavěli, faktem je, že množství světla viditelného v noci z vesmíru nějak koresponduje s ekonomickým rozvojem určité oblasti – známá je v tomto případě např. ostrá noční hranice mezi severem a jihem Korejského poloostrova.
Vernon Henderson, Adam Storeygard a David N. Weil z Brows University přímo navrhli, aby se satelitní data o osvětlení používala pro odhad HDP; jednak tam, kde nejsou k dispozici spolehlivá data (subsaharská Afrika), za druhé pak pro srovnání jednotlivých měst a jejich vývoje v čase. To hlavně: Porovnat snímky před 10 lety a dnes nám dá představu o „indexu rozvoje“ jednotlivých měst. Surová data lze ještě dále nějak korigovat, třeba přepočítat na počet obyvatel (ale tady zase aktuální číslo nemusíme znát).
Autoři pochopitelně nenavrhují, aby třeba Světová banka přešla na tuto metodiku, minimálně tak nezávisle získáme další údaje. (Takže v Demokratické republice Kongo osvětlení meziročně vzrostlo, ačkoliv HDP mělo klesnout.)
Zdroj: Sciencedaily
Poznámky:
– Možná to tak funguje jen od určité hranice, od níž pak už intenzita nočního osvětlení s HDP tolik nekoresponduje?
– Světlo v noci jako míra svobody? (Čím volnější systém, tím méně jsou lidé svázáni nutností, aby všichni bděli a spali ve stejnou dobu?)
– Budou se takto velkoměsta od sebe lišit např. dle toho, zda jde spíše o politicko-administrativní nebo průmyslová centra?
