Mezinárodní tým astronomů pod vedením A. Derekase (Eötvös University, Budapešť, Maďarsko) představil v časopise Science objev další zákrytové trojhvězdy kosmickým dalekohledem Kepler. Nejedná se o první takový případ.
HD 181068 je však trochu jiný šálek kávy. Primární složkou je rudý obr, okolo kterého obíhá s periodou 45 dní dvojice červených trpaslíků. Pár menších hvězd obíhají okolo společného těžiště s periodou jen 0,9 dne a vzájemně se zakrývá. Oba červení trpaslíci pak současně s tím přecházejí z našeho pohledu před rudým obrem, čímž způsobují další zákryt a měřitelný pokles jasnosti.
Rudý obr má velikost asi 12,4krát větší než Slunce a hmotnost přibližně trojnásobnou ve srovnání s naší mateřskou hvězdou. Červení trpaslíci mají poloměr asi 0,7 a 0,8 Slunce. HD 181068 dosahuje jasnosti asi 7 mag, takže je na obloze viditelná už menším dalekohledem.
Zákrytové dvojhvězdy či trojhvězdy jsou analogicky podobné tranzitujícím exoplanetám. Také v tomto případě se přechod (zákryt) projeví ve světelné křivce poklesem jasnosti hvězdy. Rozdíl oproti exoplanetám je pouze ve hmotnosti (typu) zúčastněných aktérů.
Trojhvězda HD 181068 je však přesto v něčem neobvyklá. V případě rudých obrů jsme zvyklí na určité oscilace. Tým získal data z Keplera za 218 dní, avšak žádné větší oscilace rudého obra nenašel. Kepler je přitom schopen změřit i velmi nepatrné oscilace, které se projeví jako drobné změny jasnosti. Tohoto principu (tzv. astroseismologie) se pak využívá při studiu nitra hvězd nebo dokonce k odvození přesnější velikosti hvězdy a zprostředkovaně tak i případné planety.
Logickým vysvětlením absence oscilací HD 181068 A je právě přítomnost dvou průvodců (červených trpaslíků), kteří mohou svou gravitací oscilace zmírnit. HD 181068 je nepochybně zajímavou laboratoří pro studium dynamiky vícenásobných hvězdných systémů.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno
