Nedávný objev planety u hvězdy Alfa Centauri B ještě více podnítil zájem vědecké obce i veřejnosti o hledání planet u nejbližšího hvězdného systému od Slunce.
Alfa Centauri se skládá ze tří hvězd. Dvě z nich (Alfa Centauri A, Alfa Centauri B) obíhají kolem společného těžiště s periodou 80 let po velmi protáhlé dráze. Obě hvězdy jsou od sebe vzdáleny v minimu 11,5 AU (asi jako Saturn ve Sluneční soustavě) a v maximu 36,3 AU (zhruba jako Neptun).
Hvězda A je nepatrně větší a hmotnější než Slunce, hvězda B zase o něco menší. První z hvězd ovšem vyzařuje o 50% více světla než naše mateřská hvězda, „B“ pro změnu o polovinu méně ve srovnání se Sluncem.
Nová studie se zaměřuje na hojnost jednotlivých prvků ve hvězdách A a B. Podle závěrů se zdá, že obě hvězdy vznikly z jednoho mračna, takže scénář, kdy by hvězdy vznikly nezávisle na sobě a následně se při „setkání“ gravitačně spojily, nevypadá příliš pravděpodobně. Systém Alfa Centauri navíc vznikl z materiálu, který je velmi podobný tomu, z něhož vzniklo naše Slunce a celá Sluneční soustava.
Mezi složením hvězdy a přítomností planet existují vztahy. Sice komplikované ale existují. Je to způsobeno tím, že složení hvězdy vychází ze složení původního mračna, z něhož vznikaly i planety. V případě Alfa Centauri A naznačuje mimo jiné nižší přítomnost refractorů (prvků, které se odpařují při vyšší teplotě) existenci planety či planet zemského typu. Tyto planety odsály refractory z původní mlhoviny a ochudily tak o ně svou matku.
Byla by ovšem příliš velká náhoda, kdyby planety u Alfa Centauri tranzitovaly. Například pro Zemi se podobná pravděpodobnost pohybuje kolem 0,5%. Měření radiálních rychlostí se proto jeví jako nejvhodnější varianta. Bohužel s ohledem na hmotnost Alfa Centauri A a konec konců i B je nalezení menších planet obtížné. Bavíme se zde o odchylkách v radiálních rychlostech v řádu centimetrů za sekundu.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
