Astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a National Optical Astronomy Observatory (NOAO) mluvili na kongresu o možnostech existence planet u velmi hmotných hvězd.
Obezita není zdravá a to nejen u lidí ale také u hvězd. Čím hmotnější hvězda je, tím kratšího života se dožívá. Červení trpaslíci si spokojeně září po desítky miliard let, hvězda typu Slunce umírá po deseti miliardách let a životní pouť veleobrů končí už po několika stovkách milionů let.
Na exoplanetách, jenž obíhají kolem velmi hmotných hvězd, bychom mimozemské civilizace hledali jen dost těžko. Obyvatelná zóna je u těchto hvězd velmi daleko a než by se případný inteligentní život na planetě stihl vyvinout, skončí životní příběh mateřské hvězdy i celého planetárního systému. Existují však u hmotných hvězd vůbec nějaké planety? Na tuto otázku se snažil najít odpověď tým astronomů z CfA a NOAO.
Vědci prozkoumali pomoci kosmického dalekohledu Spitzer a pozemského dalekohledu Two Micron All-Sky Survey celkem 500 vybraných hvězd v oblasti W5, kterou najdeme v souhvězdí Cassiopeia ve vzdálenosti 6 500 světelných let.
Všechny zkoumané hvězdy patří do spektrálních tříd A nebo B a mají hmotnost 2 až 15 Sluncí. Dalekohledy našly u 10% hvězd prachové disky, ze kterých vznikají nové planety. V discích u 15 hvězd byly nalezeny mezery, což naznačuje existenci obří planety, jenž vyčistila okolí své dráhy.
Podle astronomů je možné, že prachovým diskem zpočátku disponovala většina zkoumaných hvězd, avšak silný hvězdný vítr ho odvál a rozprášil do mezihvězdného prostoru. Stáří zkoumaných hvězd se odhaduje na 2 až 5 milionu let. Planetární průvodci u hmotných hvězd mají jen velmi omezenou dobu, po kterou mohou vniknout.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
