Počítače přestaly být šedými bednami, na budících máme různé ksichtíky, obaly prakticky veškerého zboží jsou zdobeny jako omalovánky. I když to leckdy odpuzuje, současně to nějak musí fungovat – jinak by tento přístup již musel vymizet.
Marina Puzakova z Oregon State University se v článku publikovaném v časopisu Journal of Marketing pokusila o analýzu celé problematiky. Její výsledek je poměrně kuriózní. Ukázalo se, že uživatelé (ve smyslu respondenti průzkumů) vnímají „polidštěné“ výroby jakoby obdařené vlastní vůlí, podobné živým organismům. To sice může představovat výhodu, ale v případě, že produkt nefunguje, jak má, získávají uživatelé pocit, že jim to dělá naschvál. Negativní reakce vůči produktu nebo i celé značce/výrobci jsou pak mnohem silnější, než oproti případům, kdy pouze zaznamenají neosobní technickou závadu. Přitom nejde jen o design výsledného produktu, ale i (nebo především) o formu jeho reklamy.
Situace má mít další aspekty: Čím stabilnější a v čase méně proměnlivá osobnost, tím měli uživatelé vůči polidšťování produktu negativnější reakce. Obecně antropomorfizace více vadí mužům a starším lidem, postoj se liší také v různých kulturách. Designéři i marketingoví specialisté by prý tyto výsledky měli vzít v úvahu – s přihlédnutím k povaze produktu a cílové skupině.
Zdroj: Phys.org
Poznámka: V původním textu nezmiňováno, ale není negativum prostě též v tom, že polidšťování může být vnímáno např. i jako:
– infantilní
– nějak „kacířské“ (mobil nemá duši, je to věc, ne kamarád)
– ale berou potenciální zákazníci ono polidštění nějak vážně? Není pozitivní reakce založena spíše na ocenění vtipu/nadsázky?
