Každopádně jádrem sdělení je následující: paleontolog Stig Walsh z londýnského Natural History Museum došel k závěru, že někteří ptáci žijící na konci křídy měli větší, respektive komplexnější mozky, než se dosud soudilo. Od archeopteryxe udělali pořádný pokrok. Podkladem pro toto tvrzení mají být CT analýzy fosilních lebek.
Podle Walshe právě vyšší inteligence umožnila ptákům lépe se přizpůsobit situaci, kdy se biosféra ocitla vzhůru nohama a bylo třeba se třeba rychle přeorientovat na nové zdroje potravy. Přitom vyhráli v evolučním střetu jak s létavými plazy typu pterousaurů, tak i s jinými tehdy existujícími formami ptáků (zmiňován je Odontopteryx a Prophaethon). Podobně jako pro vymírání ve čtvrtohorách podle některých názorů platí „malí přežívají lépe“ (viz tento článek), na rozhraní druhohor a třetihor možná rozhodovala inteligence.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámka: To celé může působit jako čirá spekulace, ale faktem je, že při změně prostředí, třeba adaptaci na život ve městech, je u ptáků vyšší mozek/inteligence výhodou. Tak i v aglomeracích dnes více prosperují krkavcovití než třeba dříve tak rozšíření vrabci. Podle již provedených studií zřejmě relativně rychlé změny prostředí prováděné člověkem favorizují mezi opeřenci skutečně ty inteligentnější.
